Skoro až k Africe...

Bylo nás 18. Ve druhé polovině srpna jsme se rozjeli až na Sardinii. Máme tam přátele v jedné komunitě otců Somasců. V komunitě je i dětský domov, kde žije několik kluků. Vzali jsme dva mikrobusy, dva řidiče a napříč Evropou se vypravili na daleký ostrov.

     Kamarádi z dětských domovů Senožaty a Smolina už moře znají. Kluci ze Smíchova tam ještě nikdy nebyli. Ještě dva dny před odjezdem dva kluci neměli vyřízený pas.

     Vyjížděli jsme ze Smíchova v pátek ráno. Oba mikrobusy se setkaly v Senožatech a mohli jsme uhánět do Rakouska. Na hranicích s Itálií kousek za Klagenfurtem jsme přespali v lese. Někteří se vykoupali v teplé vodě ve velikém jezeru.

     V sobotu odpoledne jsme dojeli do Říma. V Grotaferratě nás čekal představený jednoho domu, který s jmenuje Casa Pino. Je to jméno malého chlapce, kterému postavili jeho bohatí rodiče dům a on umřel na nevyléčitelnou nemoc. Rodiče pak dům darovali Somascům. V neděli dopoledne jsme vyrazili do letního sídla papeže a dostali se tlačenicí až na nádvoří k audienci. Odpoledne jsme zajeli pod papežův zámek do jezera a druhý den se vypravili do baziliky svatého Petra. Vyšlápli jsme i infarktovou cestu na kopuli a zašli nakoupit suvenýry do levného obchůdku kousek od Vatikánu.

     Večer už nám odplouval trajekt z přístavního města Civitavechia. Kluci zírali na moře a ještě před odplutím si ho šli někteří vyzkoušet. Káje se poblinkal, když si poprvé lokl slané vody. Ve frontě aut jsme si udělali malou dýzu. Přespali jsme na palubě a ráno vpluli do hlavního města Cagliari. V komunitě v Elmasu nám ukázali místo, kde můžeme postavit stany pod nádhernými piniemi. Celých 8 dní jsme jezdili k moři na nejrůznější nádherná místa celého ostrova, poznávali města ve dne i v noci a hráli přátelská utkání s dětmi z místního dětského domova nebo domu přijetí, jak tomu říkají Somascové. Jedli jsme společně s italskými přáteli nejrůznější dobré jídlo. Skoro celý týden nám propršelo. Jednou jsme dokonce u moře klepali kosu a museli se schovávat před krupobitím a studeným větrem.

     Cestou zpátky jsme se nalodili na luxusní loď, kde promítali v dětském koutku pohádky a v salonech komedie.

     Zastavili jsme se ještě na střední škole v Nervi. Je to dům přímo nad mořem s výhledem do nekonečné modře moře. Na nádvoří jsem hráli basket a v herně stolní fotbal.

     V pátek po 14 dnech jsme v pořádku dorazili do Čech.