Za Širokem! - 4. část

Široko začal pátrat po hlavolamu a je na stopě. Podaří se mu Ježka v kleci získat zpátky? Nebo s eho zmocní Uctívači? Nebo zůstane Kirinovi?

    4.

     Kirin zmatkoval. Prkna na dveřích už praskala, je jen otázka času, kdy je Uctívači vyrazí. Znovu se pokoušel dostat se na zeď a znovu sklouzával dolů. Jak se dveře čím dál více vylamovaly, tím nabíralo bouchání na ně rychlejších obrátek.

     "Už se můžeš začít s ježkem loučit!" ozval se přes dveře vítězný hlas.

     Kirin přejel očima po dvorku. Bedny. Že ho to nenapadlo dřív! Začal jednu z nich sunout ke zdi. Vylezl na ni a znovu se pokusil se dostat nahoru. Nestačilo to, musí sem dát ještě jednu. Skočil dolů a přisunul druhou bednu. Nešla ale zvednout, byla příliš těžká.

     Ozvalo se zapraskání a dveře vypadly. Na dvorek vtrhli Uctívači. Od Kirina, a tedy od ježka, už je dělilo jen nějakých pět metrů.

     "Ježek je náš!" křičeli triumfálně.

     Kirin učinil poslední pokus. Vyskočil na bednu a vylétl k vrcholu zdi. Sám ani nevěděl jak, ale podařilo se mu rukama zachytit. Zatápal nohama a vyšplhal nahoru. Na dvorku Uctívači udiveně koukali. Kirin si na zdi stoupl a zahrál si na Široka. Z kapsy vyndal ježka a smál se: "Hlavolam nikdy nebude patřit Uctívačům ginga, to si pamatujte!"

     Škodolibě se díval na jejich marné pokusy dostat se k němu. A přitom se stále divil, jak se mu to mohlo povést. Později se pokoušel svůj skok na jiných místech zopakovat, ale už marně. Vzpomněl si na různé historky, kdy člověk v ohrožení dosáhne výkonů, v jaké si normálně nevěří. Tohle bylo něco takového.

     "Rychle nahažte ke zdi tady ty krabice a zkuste sem dát další bednu!" rozkázal jeden z Uctívačů.

     Kirin už raději slezl dolů na sousední dvorek. Pár rychlými kroky ho přešel a lezl na druhou zeď. To už šlo snadno - byla plná děr a také docela nízká. Po jejím zdolání se octl na liduprázdné Vranské třídě - ve dne to ale byla jedna z nejživějších stínadelských ulic. Skoro se sem svou velkou šířkou a rovným průběhem ani nehodila.

     Poprvé si oddechl. Ježek. Mají ježka! Můžou vládnout Stínadlům! Třeba si s Vrzym založí vlastní sdružení a všichni budou chtít být jen u nich, protože oni mají symbol Stínadel - ježka v kleci.

     Najednou ho zezadu pevně sevřely cizí ruce.

     "Chtěli jste Velké Vontství, co? Ale na to nemáte, byli by jste špatní vládci Stínadel!", poznal Kirin Širokův hlas.

      Vyvinul co největší úsilí dostat se z jeho sevření. Široko ruce ho prohledávaly, brzy najdou kapsu s hlavolamem.

     "Pomóc, pomozte mi! Přepadení!" začal Kirin zoufale řvát.

     V dálce se objevila světla nákladního automobilu. Kirin cítil, že Širokovo sevření trochu povolilo. Auto už zde skoro bylo. Hrábl si na dno sil, vytrhl se Širokovi a vyběhl přes ulici, přímo před náklaďák. Ozvalo se skřípění brzd. Kirinovi se jen tak tak podařilo uniknout smrtícímu nárazu. Řidič vylezl z kabiny a křičel na Široka: "Vy jste se snad zbláznili? To se chtěl zabít nebo co?!"

     Ten ho nevnímal a následoval Kirina.

     "Kam zdrháš?!" volal za ním řidič, nicméně ho již nepronásledoval.

     Široko byl silně rozčilený - zase mu hlavolam unikl! A přesto se musel v duchu smát tomu, že jemu se nedaří získat ježka v kleci. Teď už je jenom jedno místo, kde by Vont, který mu hlavolam sebral, mohl být. Zrychlil tempo a zamířil tam.