Postavení sdružení dětí a mládeže v naší společnosti

Chceme-li se dívat na význam sdružení dětí a mládeže komplexně, nezbude, než se zamyslet nad jejich postavením v této společnosti. Z významu pak vyplyne, jak dalece by se jim měli věnovat komunální politici a podporovat jejich činnost.

     Povědomí o sdruženích dětí a mládeže (SDM) a o celém neziskovém sektoru (NS) je v této společnosti poměrně špatné a to i ve státní správě mezi úředníky. Ti, kteří přímo nedělají v oblastech, které bezprostřední z NS nebo SDM souvisí, mnohdy ani nevědí, že SDM nejsou podnikatelské subjekty, že nemají výpis z rejstříkového soudu a pokud činnost, kterou vykonávají, je jejich posláním, které vyplývá z jejich stanov, nemusí na ní mít živnostenský list.

     Stačí, když se o děti stará rodina a škola?

     Říká se, že těžiště výchovy dětí by mělo spočívat v rodině. S tím nelze než souhlasit. Rodiče samozřejmě s dětmi nejsou většinu dne, dokonce čas, který mají na děti, se neustále zkracuje. Pokud si ale najdou aspoň trochu času na své děti, dokáží na ně výchovně působit. Menší poměr času zde vynahrazuje to, že rodiče by měli být dítěti nejbližší, dítě živí, dítě u nich bydlí, prostě je na nich závislé.

     Škola má ve výchovném procesu své specifické místo. Jejím hlavním posláním je vzdělávání. Samozřejmě sem lze zařadit i vzdělávání v oblasti morální. Škola ale není schopna vyplňovat volný čas dětí. Sice při školách jsou kroužky, ale ty mají určité specifické možnosti. Těžko by dítě mohlo zaplnit celý svůj volný čas samými školními kroužky.

     Rozdíly mezi SDM a DDM či SVČ

     Rozdíly můžeme hledat ze dvou hledisek. Buď podle právní podstaty, ale ta nemusí být jednotná. Domy dětí a mládeže (DDM) zřizovalo v minulosti MŠMT. Mají placené zaměstnance, jejichž mzdy hradí MŠMT ČR ze svého rozpočtu. Těch zaměstnanců ale není mnoho, zpravidla jeden, někdy dva, vyjímečně tři. Vedle nich zde jsou externisté, kteří vedou kroužky, většinou placeně. Pokud ale doplňují činnost takového kroužku třeba výlety, ty už dělají ve svém volném čase zadarmo.

     SDM je vždy občanským sdružením. Je tedy právně na státu zcela nezávislé. Teoreticky ale může být občanským sdružením i SVČ, některé z nich jsou i soukromá. Stejně tak ale i občanské sdružení může mít placené zaměstnance. Jistě je mají ty větší jako Junák, Pionýr, ATOM a další, které by už dobrovolnicky řídit nešlo. Postupně do toho budou ale stále více tlačeny i malá SDM. Vstoupíme-li do Evropské unie a zruší-li se jednoduché účetnictví, málokdo dokáže vést podvojné účetnictví amatérsky. Minimálně tedy bude třeba si na to najmout aspoň na několik hodin externistu.

     Proč je důležité vyplnit volný čas dětí a mládeže?

     Rozebereme-li si den dítěte, zjistíme, že ráno vstane a jde do školy. Pak přijde domů v době, kdy jsou rodiče ještě v práci. Podíl jeho volného času ve dni je poměrně velký, i když zohledníme to, že určitou část dne se bude učit a dělat si úkoly do školy a část dne bude třeba pomáhat doma. Dítě, které má vážné zájmy, se nenudí a nejsou s ním většinou problémy. Dítě, které se nudí, si zábavu hledá samo. Tato zábava se ale mnohdy nám dospělým zdá nevhodná. Někdy může poškozovat majetek, někdy dokonce ohrožovat i životy. Divoké party mnohdy páchají i trestnou činnost.

     Pokud bude dítě trávit svůj čas ve SDM, je o něj postaráno a nenudí se. Je to tedy současně prevencí proti dětské kriminalitě, ale i proti kouření, proti drogám, pití alkoholu, proti vandalismu ale i šikaně. SDM na dítě při své činnosti působí i výchovně, dítě se zde formou hry i něco naučí.

     Může si SDM na sebe vydělat?

     Teoreticky by mohlo, ale není to jeho posláním. Navíc daňové zákony mu poskytují určité úlevy pro nahodilou výdělečnou činnost. Soustavná výdělečná činnost by byla pro SDM nevýhodná. Např. už tou skutečností, že nemůže mít daňovou ztrátu. To, jestli příjmy z akce mají vliv na daň se totiž posuzuje podle toho, zda tato akce je ve své bilanci ztrátová nebo zisková. Pokud je ztrátová, nemá vliv na daň a tato ztráta se do daňové bilance SDM nezapočítává. Je-li zisková, je s vlivem na daň a zisk se do daňové bilance SDM započítává.

     Podíváme-li se na nedávno zmíněnou situaci Internetstudia pro děti a mládež, které provozuje SDM ICOK, zjistíme, že představy o tom, jak si může internetstudio vydělat horentní částky, jsou naivní. Většina komerčně založených internetových kaváren má tuto činnost spíše jako doplňkovou propagaci, protože vedle toho nabízí hlavní internetové služby, jako třeba webhosting, či prodej počítačů a podobně. Případně jde ještě o firmy, kteří působí i jako poskytovatelé internetového připojení. Jestliže si k tomuto účelu zakoupí velkou konektivitu (rychlou linku s velkou kapacitou řádově v MB/s či GB/s), nakoupí ji levně. Když ji pak rozprodají po menších částech jednotlivým zákazníkům, vyprodukují dostatečný zisk a ještě jim zbude zdarma navíc konektivita, kterou mohou použít pro svoji internetovou kavárnu. V ní dotují mzdy obsluhy, což se jim ale vyplatí, protože tato kavárna je jim současně reklamou, její zákazníci zpravidla po zapnutí počítače vidí jejich internetovou prezentaci. Tento portál má tedy velkou návštěvnost a opět je zdrojem příjmu z prodané reklamy. Navíc se dostanou do povědomí veřejnosti nejenom jako provozovatelé internetové kavárny, ale i jako poskytovatelé webhostingu a internetového připojení.

     Pokud by chtěl ICOK pojmout svoji činnost takto, musel by k tomu mít hodně velký kapitál, řádově v milionech korun. To lze ale od SDM asi těžko očekávat. Pokud se člověk takto nad problémem dokáže zamyslet, dojde mu, že když dva dělají totéž, nemusí to být vždy totéž. ICOK má také podpůrné internetové projekty, jenže jsou všechny neziskové a naopak ještě dotované.

     Rozumní politici tedy činnost SDM podporují, protože vědí, že SDM jim poskytne služby, které by komerčně získaly za mnohem více peněz. Je to dáno tím, že ve SDM převažuje dobrovolnická práce, i když v jistém rozsahu tam může být i práce placená.

     Dost lidí se zaměřilo na dobrovolnickou práci ve SDM, aby naplnili své zájmy, které se jim třeba nepodařilo naplnit profesně. Část těchto lidí se nyní i dodatečně profesionalizuje. Důvodem je to, že se chtějí této práci věnovat plně. Dobrovolnickou práci limituje volný čas. ten si ještě musí dobrovolníci rozdělit tak, aby jim zbyl i čas na odpočinek. Pobyt na táboře je náročnou prací a člověk si při něm moc neodpočine. Samozřejmě je to jiná forma činnosti, takže se člověk oprostí o běžných pracovních problémů. Ale stejně potřebuje ještě i dovolenou, při které by měl možnost relaxovat.

     Vedoucí, který jede s oddílem na výlet si sice zdánlivě hraje a vypadá to, že to ani není práce. Je třeba si ale uvědomit, že ten vedoucí za ty děti zodpovídá a to 24 hodin denně. Takže i takováto hra je psychicky náročná, i když si to třeba onen vedoucí nemusí vždy uvědomovat.

     Druhým důležitým faktorem je to, že vedoucích stále ubývá. V čem je problém? Mladí lidé většinou dělají druhé zaměstnání, aby si přivydělali a měli peníze na to, aby mohli založit rodinu. A tak jim na práci ve SDM a nezbývá čas. Když už by čas měli, nemají už zase ten elán a je zde větší věkový odstup od dětí. Tohle by si měli uvědomit politici - komunální i nekomunální. Jsme-li v situaci, že vedoucí, který jede s dětmi na výlet, si ještě sám musí platit své náklady výletu, tedy dává dětem nejenom čas ale ještě i peníze, můžeme se dostat do stavu, kdy bude tato "zábava" pro některé vedoucí finančně nedostupná. Dobrovolník může dělat zadarmo to, co dělá jiný za peníze, ale aby si k tomu ještě platil to, co potřebuje, je opravdu nezvyklé. U nás se to bere jako samozřejmost.