Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Miloslav je úterý 18.12.2018



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Filmy pro děti včera a dnes

Doba prázdnin mě přiměla k zamyšlení porovnat, na co se dívají dnešní děti a na co jsme se jako děti dívali my zhruba před třiceti lety.

     Jak tak procházím televizní program za tento, ale i pár předchozích týdnů, konstatuji, že jako dítě své doby, bych si nevybral. Co mě v té době zajímalo? Samozřejmě dobrodružné i fantastické filmy, točené podle Maye, Werna, ale i filmy z všedního života, jehož hrdiny byli mí tehdejší vrstevníci.

     Zavzpomínám-li na naše dětské herce, pak nemohu nevzpomenout Tomáše Holého, Michala Suchánka, Michala Dlouhého, Michala Dymka, Pavla Voříška, Lukáše Becha, Antonína Kalu, Pavla Manga, Milana Šimáčka, Martina Mikuláše, Romana Čadu a mnoho a mnoho dalších. Úplný výčet by byl hodně dlouhý a nemožný, protože bych určitě na nejednoho z nich zapomněl.

     Není to tak dávno, co jsme s jedním známým zkonstatovali, že všichni tito herci již jsou dnes dávno dospělí. Chtěl-li bych hledat dnešní dětské herce, asi bych nacházel těžko a výčet by byl podstatně skromnější. Jediné jméno, které se mě nyní vybavuje, je Robert Hájek.

     Některé z těchto filmů se ještě stále opakují, jako např. Páni kluci, jistě i filmy s nezapomenutelným Tomášem Holým. Spousta z nich, ale jakoby upadla v zapomnění. Třeba vynikající film "Jako zajíci", napsaný podle námětu Radka Johna, jsem viděl jedinkrát v kině a v televizi snad vůbec.

     Nelze samozřejmě říct, že filmy s dětskými hrdiny by se netočily. Našly by se i v zahraničí, ale v jiných žánrech. Třeba Sám doma, jako komedie sklidil hodně úspěchů i v několika pokračování. Nelze opomenout Harry Pottera, který je ale dělán spíše komerčně, takže je otázka, kdy se dostane do televize. Opět je to ale jiný žánr, který nemá s reálným světem dětí moc společného.

     Z dob, kdy jsme v oddílu dělali v zimě výlety po Praze a při tom jsme navštěvovali kina, jsem zjistil, že filmy, v nichž vystupují děti, jsou nejuniverzálnější. Šel-li jsem na výlet s dětmi ve věkovém rozpětí od osmi do čtrnácti let, nemohli jsme jít ani na pohádku ani na nějakou náročnou komedii či složitou detektivku. Film typu "Malý velký hokejista" nebo "Jen si tak trochu písknout" se však vždy líbil jak těm mladším, tak těm starším. Jsou to filmy, které mohou dát něco i dospělým.

     V nabídce televize v poslední době podobných filmů nacházím velmi málo. O to překvapující je, že je to právě o prázdninách. Za mého dětství bylo prázdnin sice méně, televize vysílala taky méně a byla větší vzácností, ale na prázdniny vždycky dětem něco zajímavého nachystala. A to jak v žánru pohádek pro malé děti, tak v žánru reálných filmů ze života. Nechyběly samozřejmě ani detektivní a dobrodružné žánry. Když pročítám anotace současných pořadů, tak mi právě ty reálné filmy chybí.

     Ptám se, proč ty filmy zmizely? Při tom to není tak dávno a objevovaly se. Vždyť se mi podařilo si jich i poměrně slušné množství nahrát na video. Doberu se ale někdy k úplnější sbírce? Pamatuji velké množství filmů s Michalem Dymkem, jejichž názvy si už nevzpomínám. Z poslední doby jsem s ním však mimo "Pánů kluků" viděl už jenom "Indiány z Větrova". Proč třeba nejde do reprízy seriál "Tajemství proutěného košíku" a mnoho dalších drobných filmů s ním?

     Asi bych se měl zmínit i o animovaných filmech. Klasikou jsou jistě večerníčky Maxipes Fík, Bob a Bobek, Mach a Šebestová, Tip a Ťap, Pohádky z mechu a kapradí, Runcajs a ještě pár dalších by se našlo. To jsou večerníčky, které se naštěstí stále vracejí. Ale jsou hodně letité.

     Našlo by se hodně filmů a seriálů, na které vzpomínám, které by se určitě dnešním dětem líbily a ukázaly by jim i jiný obzor. U některých si vzpomenu na názvy, u některých nepřesné názvy a u některých jenom děj. Což takhle "Spadla z nebe", "Kamarádi", "Návštěvníci" a třeba ze zahraničních "0:1 do poločasu" či "Poník Polly". Poníka Pollyho jsem viděl ve dvou verzích, mám na mysli tu původní, v které vystupoval David Kervelen. Svůj význam měly i rodinné seriály, při kterých se dokázala u televize sejít celá rodina.

     Nemám nic proti současné tvorbě, protože je mi jasné, že pokrok se stále vyvíjí a vznikají stále nové žánry. Akorát bychom neměli zapomínat na to starší, co ještě má co říct. Vždyť děti jsou bez dětských hrdinů jistě ochuzeni. Mají-li pouze dospělé hrdiny, nemůžeme se divit, že chtějí být co nejdříve dospělí. Nemají tak vlastně ani šanci si své dětství pořádně vychutnat a prožít. A při tom je to nejkrásnější údobí lidského života.

  • Autor: Fuček Miloslav
  • Datum publikace: 22.07.2002
  • Článek zařazen do: Názory
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 3452 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0032 sec. | Aktuálně máme v databázi 8013 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha