Na otázku, jací jsou učitelé, nejde odpovědět jednoduše. Jsou velmi rozdílní. Někteří nám žákům rozumějí a jsou spravedliví, někteří jsou zase hodně náladoví a nás žáky si hlavně škatulkují, což je nejhorší.
Když jsem začal chodit na základní školu, byly
moje zkušenosti s učiteli dost špatné. Moje učitelka v
první třídě nám myslím moc nerozuměla. Předně dost
nadržovala holkám, kluků měla ráda málo, jenom pár
oblíbenců. Velmi brzo si nás rozškatulkovala na hodné,
střední a zlobivé. Nejhorší na tom bylo to, že kdo byl ve
škatulce zlobivých, neměl šanci se z této škatulky dostat.
S tím bylo spojeno automatické podezřívání ze všech
průšvihů a pak i nespravedlivé trestání.
První třídu jsem přežil a byl jsem rád, že jsme
měli od druhé třídy jinou učitelku. Jenže moc jsem si
nepomohl. Učitelka z první třídy té druhé předala podklady
i se svými škatulkami. Takže nová učitelka mi hned první
den dala najevo, že jsem grázl, a že u ní nemám šanci.
Když jsem zjistil, že ji nepřesvědčím, že to není
opravda, tak jsem se jejímu názoru přizpůsobil. Dost jsem jí
znepřijemňoval život, protože moji spolužáci na mě
většinou dají. Když začnu zlobit nebo provokovat, tak se
velmi brzo přidá celá třída. Tak se ve třetí třídě moje
žákovská knížka zaplňovala poznánmkami a v pololetí jsem
měl dvojku z chování. Byla to jediná dvojka na mém
vysvědčení, která se tam vyjímala mezi samými jedničkami.
Myslím, že i ty jedničky tu učitelky provokovaly a štvaly,
protože se snažila mě stírat, ale nedařilo se jí to.
Nakonec mi je dát musela, protože jsem na ně uměl.
V druhém pololetí si mě rodiče víc hlídali a
chodili častěji do školy. Díky tomu jsem skončil jenom s
ředitelskou důtkou a dvojku z chování u mě naše učitelka
neprosadila. Našlo se pár učitelů, kteří mě znali a
zastali se mě, že jsem se v chování zlepšil.
Od čtvrté třídy jsem měli nového učitele. Ten si
sice od naší učitelky podklady vzal, ale rovnou nám řekl,
že je zakládá do desek a číst je nebude, a že u něj
začínáme všichni od začátku. To bylo dost fér. My sice ze
začátku trošku provokovali, aby jsme zjistili, co si můžeme
dovolit. To víte, byl to dost mladý učitel. Zvládl nás ale
dobře a hlavně bez zbytečného psaní poznámek. Vytypoval si,
že třída dá nejvíc na mě a tak, když jsem provokoval, tak
mi dal na vybranou, jestli chci dostat poznámku a nebo pěkně
před třídou pár na zadek. Radši jsem si vybral to druhé.
Tušil jsem, že to stejně moc bolet nebude, v čemž jsem se
nespletl.
Na našeho učitele jsem si ale stejně nepřišel.
Když jsem provokoval dál, tak mě přetáhl ukazovátkem přes
zadek. Byla to celkem šlupka, ale nebolela, protože mě
zasáhla přes peněženku, kterou jsem měl v zadní kapse.
Když jsem si uvědomil, jak by to bolelo, kdyby se byl trefil
přesně, tak jsem toho radši nechal. Nabyl jsem
přesvědčení, že by neváhal mi za moje zlobení dát na
zadek i víc, což by ostatně bylo zasloužené. Ostatně
našeho učitele si vážím stali jsme se kamarádi. Časem jsem
se dozvěděl, že učitel mi tenkrát na tu kapsu mířil
schválně. Nechtěl, aby mě to bolelo, ale chtěl mě trošku
vystrašit a to se mu povedlo.
Učitel se o nás opravdu dobře stará a nemá s námi
problémy. Naopak nás hájí před jinými učiteli, protože
obě předchozí učitelky, které mě sice už neučily, proti
mě poštvaly i pár jiných učitelů a občas s nima
přicházím do styku na chodbách při dozorech. Někteří
učitelé to se mnou umí, ale někteří ne. Například, když
na mě začne ječet učitelka, které jsem nic neudělal, jenom
proto, že jsem něco opravdu nechtěně zkazil, tak mě to
naštve. Většinou pak začnu provokovat nebo se aspoň
ušklíbat. Když mi jedna učitelka ve vzteku řekla, že jsem
debil, tak jsem ji vzal za slovo a začal jsem se tak chovat.
Lehce jsem k tomu strhnul celou třídu a učitelka byla ráda,
když končila hodina.
Učitelé, kteří mě považují za grázla, jsou
málokdy ochotni změnit názor. Občas se to ale stane. V páté
třídě jsem měli fyzikální kroužek, který mě hodně
bavil. Vedoucí kroužku uměl vše vysvětlit a bylo vidět, že
ho fyzika hodně baví a má ji rád. Kázeň si ale udržet
neuměl. Mě celkem štvalo, že ho kluci zlobili, protože
jestli je to nebavilo, tak se neměli do toho kroužku hlásit.
Mě to bavilo a rušilo mě to. Tak jsem jim řekl, aby toho
nechali. Někteří toho nechali hned, jiní až, když jsem se
na ně zastvářil výhružně. Protože se peru celkem dobře,
tak si se mnou nechtěli začínat a radši dali pokoj.
Jednou se přišla do hodiny kroužku podívat jedna z
učitelek, která je zástupkyní ředitelky pro 1. stupeň.
Nějak vypozorovala, že tenhle vedoucí kroužku není moc
autoritativní typ a tak asi měla obavu. Byla překvapena že je
tam klid, a když se zeptala, jestli ho nezlobíme, tak jí
řekl, že ne. Zeptala se přímo na mě, jestli nezlobím. Měla
mě totiž ve škatulce jako grázla. Vedoucí kroužku jí ale
řekl, že já jsem nejhodnější, a že když je třeba, tak mu
kluky uklidňuju. To učitelku dost překvapilo a zachovala se
férově. Druhý den si mě zavolala do kabinetu a tam mě
pochválila a celkem přátelsky se se mnou bavila. Chtěla
vědět, proč některé učitele nezlobím a některé jo. Bylo
jí divné, že třeba tohodle vedoucího kroužku poslouchám.
Tak jsem jí to vysvětlil a řekl jsem jí, co mě hlavně
provokuje k tomu, že pak zlobím. Tahle učitelka si mě
opravdicky přendala ze škatulky grázlů a to dokonce do
škatulky hodných řáků. Od té doby jsem od ní nedostal
jedinou poznánku, a když jsem něco provedl, tak si mě pozvala
do kabinetu a tam to se mnou rozebrala. Když jsem v tom byl
nevinně, tak mi uvěřila. Když jsem v tom byl vině, tak jsem
to uznal a omluvil jsem se.
V páté třídě jsem byli na škole v přírodě, kde
jsme měli i Internet. Pár učitelů se tu podívalo, co na
Internetu dělám a taky si o mě změnili názor. Někteří si
všimli i mých článků, které mi vyšly na České škole.
Samozřejmě si prohlédli i moji stránku.
Podívali se i do mých diskusních fór na Xku.Dost učitelů se snažilo mě
víc pochopit.
Teď, když jsem na druhém stupni v 6. třídě, nám
naštěstí zůstal náš třídní učitel. Byl na 1. stupni
jenom dočasně, protože tam chyběl jeden učitel. Teď máme
najednou víc učitelů, na které si musím zvykat. Zatím se
všema vycházím celkem dobře. Trochu je to i tím, že náš
třídní ve sborovně vyvěsil adresu moje www stránky s
doporučením, aby se na ni podívali učitelé, kteří učí
6.A. Má pravdu v tom, že učitel, který vychází dobře se
mnou, vychází většinou dobře i s celou třídou.
Učitelka, kterou jsme měli v 1. třídě odešla do
důchodu a tak jedinou učitelkou, která byla proti mě, byla
naše učitelka z 2. třídy, která je už také v důchodovém
věku, ale ještě na prvním stupni učí. Já se s ní
setkávám už jenom při dozorech a to hlavně v šatně. Když
na mě měla řeči, tak jsem se ušklíbal a většinou jsem to
nekomentoval. Cítil jsme se dost bezpečný, protože většinu
učitelů mám teď na své straně a žákovskou na poznámku
jsem jí stejně vždycky odmítl dát. Když už šlo do
tuhého, tak jsem prostě zmizel a odešel domů.
Tahle učitelka si ale začala uvědomovat, že už je
sama, kdo je proti mě. Tak se jednou stalo, když jsem si
zavazoval tkaničku u boty a ona na mě zase měla řeči a já
ji něco provokativně odsekl, že si mě ohla přes lavičku.
Sáhla nahoru pro prut, kterého jsme si nevšiml, který si tam
nachystala a dala mi s ním asi pětadvacet na zadek. Nebylo to
nic příjemného, ale byl jsem bezmocný. Nečekal jsem, že má
ve svém věku ještě takovou sílu, že si mě na lavičce
přidrží. Bolelo to, ale dalo se to vydržet.
Byl jsem překvapený, že po tomhle výprasku mi
učitelka celkem přátelsky řekla, že teď už to snad bude
mezi námi dobré. A opravdu je. Už u ní nejsem ve škatulce
grázlů, ale myslím, že jsem v té prostřední škatulce a
možná se časem dostanu i do té mezi hodné žáky. Asi nemá
cenu moc přemýšlet nad tím, jestli jsem si ten výprask od
ní zasloužil. Částečně určitě ano. Hlavní je, že jsem
ho celkem přežil, za hodinku jsem o něm už skoro nevěděl a
tak z něj nedělám žádnou tragédii a hlavní je, že je to
mezi námi dobré, a že teď vycházím se všema učitelema na
naší škole dobře.
S ohledem na to, že před rokem a půl jsem se dost
zněnil, tak si myslím, že tenhle stav už vydrží. Změnil
mě román Mstitelé. Ale to
už jsem vyprávěl několikrát, takže bych se opakoval. Kdo to
nezná, tak to najde na mojí osobní
stránce.
Sdílet na Facebooku
© Stránka vygenerována za 0.0035 sec. | Aktuálně máme v databázi 8388 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz
Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha