Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Rostislav je pátek 19.04.2024



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Tuláci - 46. část

Průšvih na výletě. Jak to dopadne?

     Zdeněk upozornil učitelku, že chybí Míša a Pavel. Ta se z toho málem nervově zhroutila. Až teď si uvědomila, že děti vůbec nepřepočítala. Věděla ale, že teď už s tím nic neudělá. Přepočítala děti. Pořád jí chybělo ještě víc dětí. Třikrát je počítala a pokaždé ji vyšlo jiné číslo. Rozbrečela se. Zdeněk to spočítal.

     "Chybí jen Pavel a Míša", řekl učitelce. Zdeněk s Markem začali učitelku uklidňovat, že Míša s Pavlem se neztratí a přijedou dalším autobusem. Chodí do turistického oddílu, v jízdním řádu umějí hledat, takže se neztratí. Učitelka se aspoň trochu uklidnila. Když u školy vypustila děti, znova se rozplakala. Z telefonní budky před školou zavolala svému příteli, učiteli Tomkovi.

     "Tomek", ozvalo se ve sluchátku.

     "Péťo, mám hrozný průšvih", řekla plačícím hlasem.

     "To jsi ty, Věro?", ujišťoval se Petr, že ji poznal.

     "Ano. Ztratila jsem dvě děti."

     "Jak?"

     "Našla jsem si špatné spojení. Jeli jsme místo vlakem autobusem a spěchali jsme. Nepřepočítala jsem si je." Věra usedavě plakala.

     "Pojď ke mě, jdu ti naproti."

     Potkali se kousek od školy. Petr nebydlí daleko. Cestou Věru uklidňoval.

     "Kdo se ti vlastně ztratil?", ptal se.

     "Novák a Jeřábek."

     "Ti se neztratí, jsou to šikovní kluci", uklidňoval ji Petr.

      Když došli k němu, udělal Věře kafe. Potom telefonoval, kdy jede další autobus. Dozvěděl se, že v osmnáct hodin.

      "Vidíš, tímhle autobusem přijedou", uklidňoval Petr Věru.

     "Ale co když se jim něco stalo. Když jsme vyjížděli z Křivoklátu, všimla jsem si tam nějaké havárie."

     Věra začala zase plakat. Petr vzal telefonní seznam, hledal jak zavolat na Křivoklát. Zjistil, že musí volat přes Rakovník. Na telefonních informacích mu řekli číslo veřejné bezpečnosti. Tam ho ujistili, že žádný dětský úraz dneska hlášený nemají. Řekli mu, ať jde k tomu autobusu, který přijede z Křivoklátu a pokud s ním kluci nepřijedou, ať jim znova zavolají. Pak by se po nich podívali.

     Věru to sice trochu uklidnilo, ale zase ji napadlo, aby si nesedli omylem do jiného autobusu. Vzpomněla si, jak sama zazmatkovala, že jela málem s celou třídou do Prahy.

     "To by jim řidič řekl", uklidňoval ji Petr. "Přece jim neprodá lístky někam, kam nejede."

      "Co když ale vůbec nepřišli na to, že můžou jet autobusem a čekají na vlak?", napadlo zase Věru.

      Petr jí to vyvracel tím, že když je nenašli na náměstí, šli určitě na nádraží. A když je nenašli ani tam, muselo jim dojít, že jim ujeli něčím jiným. Přece se nezpozdili o půl hodiny.

     Petr zavolal ještě jednou na autobusové nádraží, aby zjistil, v kolik autobus přijede do Kamenice. Řekli mu, že v devatenáct hodin. Pak ještě volal na nádraží, aby zjistil, jak je to s vlakem. Řekli mu, že vlak po šestnácté hodině jede z Křivoklátu v 16.38 a v Berouně je v 17.28. Z Berouna vlak do Kamenice jede potom v 20.00 a v Kamenici je v 21.45 hodin.

     Petr Věru ujišťoval, že vlakem určitě nejeli, když by přijeli takle pozdě a v Berouně by čekali přes dvě hodiny. Věra byla ale posedlá myšlenkou, že v Berouně nasednou do špatného vlaku a odjedou úplně jinam. Petr marně Věře vysvětloval, že ti kluci nejsou hloupí a umí hledat v jízdním řádu. Chodí do stejného oddílu se Zdeňkem a Zdeněk jí přece nakonec našel spojení sám. Věru to ale neuklidnilo.

     Konečně se přiblížila sedmá hodina a tak šli na autobusové nádraží. Byli tam o dvacet minut dřív. Autobus přijel o pět minut později. Pavel s Míšou s ním přijeli. Učitelka Kostková jim vynadala, kde byli. Kluci se moc omlouvali. Řekla jim, že si to s nimi vyřídí zítra ve škole. Pak s učitelem Tomkem doprovodila kluky před dům. Teď už byla trochu klidnější.

    Druhý den ve škole učitelka Kostková řádila. Zavolala si Pavla a Míšu do ředitelny. Ředitelce řekla, že svévolně opustili výlet a nepřišli na sraz v stanovenou dobu a požadovala, aby dostali dvojku z chování. Kluci se hájili, že to neudělali schválně. Učitelka Kostková proti nim vytahovala různé argumenty, i to že Zdeněk říkal, že jsou samostatní a nezabloudí. Ředitelka nakonec rozhodla, že pozvou do školy rodiče a společně to vyřeší. Kluky poslala zpět do třídy a vyzpovídala si učitelku Kostkovou. Ta se všemožně bránila a všechnu vinu se snažila svést na kluky. Ředitelka pak zavolala do práce panu Novákovi a panu Jeřábkovi a pozvala je na pondělí do školy.

  • Autor: Fuček Miloslav
  • Datum publikace: 01.10.2002
  • Článek zařazen do: Povídky
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2591 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0034 sec. | Aktuálně máme v databázi 8270 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha