Pátrání po záhadě kronik se rozbíhá naplno. Kde se kroniky vzaly v jeskyni?
XIV. Zima
Následující víkend byl další výlet na běžkách. Byl to třetí úsek zimní zápočtové cesty. Pavel si byl už na běžkách přece jen jistější. A hned po tom se Tuláci zúčastnili zimního přechodu Brd, což byla pěší akce. Byla to akce vyhlášená pro turistické oddíly mládeže. Pavel tak splnil poslední podmínku zájmového odznaku Mladý turista 1. stupně. K splnění 3. stupně Stopaře mu teď už chyběl jenom vícedenní výlet. Míša a Zdeněk jsou na tom stejně.
V půlce února si udělali Tuláci dvojvýlet na běžkách. To znamená výlet byl v sobotu a druhý hned v neděli. To bylo nutné kvůli dokončení zápočtové cesty. Už měli tři úseky za sebou a potřebovali čtvrtý, který ale musel mít dva dny, protože zápočtová cesta třetího stupně obtížnosti musí mít nejméně pět dnů. Nyní mělo patnáct klu
ků z oddílu splněnu druhou zápočtovou cestu a získali třetí výkonnostní třídu.Koncem února vytáhli Pavel s Míšou cyklotrial. Navlékli na sebe teplákové soupravy, navrch ty nejteplejší, na hlavu si vzali kulicha, na ruce rukavice a vyjeli do terénu. Vůbec jim nevadilo, že venku mrzne. Byli oblečeni teple a tak, že jim oděv nepřekážel. Potkali paní Jeřábkovou, která se chystala Míšovi vynadat, že je venku jenom v teplácích bez kabátu. Míša jí vysvětlil, že pod teplákovou soupravou, kterou má navrch, má ještě dvě další. Navíc má teplé podkolenky a dost teplé trenýrky. To paní Jeřábkovou uklidnilo, ale stále se jí zdálo, že musí být klukům zima.
Únor končil. Poutníci už četli třetí kroniku. Dočetli se, že Stopaři dokončili spojovací chodbu. Při jejím budování narazili na šachtu. Na obou koncích ale byla zavalená. Teď, když měli dokončenou chodbu, se věnovali šachtě. V jednom směru jí kus prokopali a tam opět pokračovala. Kluci měli v kronice nákres a z něho usoudili, že už se dostala do míst, která j
sou pod řekou. To by znamenalo, že šachtou se lze dostat na ostrov i bez loďky.Tahle část kluky natolik zaujala, že si nevšimli, že se na jejich družinovou schůzku přišel podívat Ivan. Nakoukl nejprve do klubovny okénkem a uviděl kluky, jak studují kroniku a tvoří klubíčko z jehož jednoho konce kouká šest skloněných hlav a z druhého šest stejných bleděmodrých nohou. Ivan se tomu usmál a opatrně vstoupil do klubovny, tak aby ho kluci neslyšeli. Ti ho vzali na vědomí, až když byl až těsně u nich.
"Koukám, že pilně studujete kroniku", pochválil je.
"Už jsme v půlce třetí kroniky", řekl Rosťa.
"Na a co jste zatím zjistili?"
"Že ty kroniky jsou moc zachovalé na to, že by měly ležet sto let v jeskyni. Někdo je tam dal pár dní před tím, než jsme je našli", řekl Zdeněk a pozorně sledoval Ivanovu reakci. Ten ale zachoval celkem kamennou tvář a jenom řekl: "To je možné."
"Nejspíš je tam dal Vašek", pokračoval Zdeněk. "Nebo jsi je tam mohl dát ty."
"Proč myslíš?"
"Protože nikdo jiný k tomu neměl důvod. Vašek je tam dal, abysme je našli. Takže druhá otázka je, kde je Vašek vzal."
Zdeněk se chvíli odmlčel. "Je jasné, že musí znát někoho jehož dědeček nebo pradědeček byl Písmák, protože u něho zůstávaly kroniky."
"To je dobrá myšlenka", zkonstatoval Ivan. "A našli jste už Vaškovy rodiče?"
"Našli. Žádný z Vaškových rodičů ale Písmák nebyl, protože nikdo z jeho předků se nejmenoval Sýkora." Zdeněk se zase odmlčel. Teď udělal psychologický útok: "Ještě ale zbývají tvoji rodiče, s kterými si promluvíme v Loukovicích."
Zdeňkovi připadalo, že z Ivanovy tváře přece jen něco vyčetl a že jeho domněnka je správná.
Konečně tu byl tolik očekávaný výlet do Loukovic. A hned týden po něm budou jarní prázdniny. Hned v pátek odpoledne vyjeli Tuláci v plném počtu do Loukovic. Opět jel i Karel. Z Loukovic se vydali tentokrát na druhou stranu a asi po půl kilometru došli k ubytovně. Byly tu šestilůžkové pokoje, takže každá družina se ubytovala v jednom. Pak dostali ro
zchod a mohli jít pátrat po Loukovicích. Poutníci si hned sehnali telefonní seznam. Hrubý ani Hrubá tu nebydleli. Zdeněk byl trochu zklamaný."Třeba nemají telefon", řekl Lukáš.
"A co Sýkorovi", napadlo Pavla.
Zdeněk zazářil. "Výborně, že mě to nenapadlo."
Sýkoru tu našli jednoho a hned se tam vypravili. Otevřít jim přišel asi třicetiletý muž. Zdeněk mu řekl oč jim jde. Muž se usmál a pozval je dál.
"Ode mě se toho moc nedozvíte. Víc by vám řekl můj otec, který bydlí v Komašicích. To je odtud asi deset kilometrů. Jinak Ivan je můj vzdálený bratranec."
"A váš dědeček bydlí taky v Komašicích?"
"Ano, hned vedle otce. Pokud je vaše domněnka správná, pak o tom táta nebo děda určitě něco budou vědět." Pan Sýkora ještě klukům vysvětlil, jak otce a dědu Sýkorovy najdou.
Kluci poděkovali a vrátili se do ubytovny. Pak šli za Vaškem.
"Kam se půjde zítra na výlet?", zeptal se Zdeněk.
"Kam byste chtěli jít?", zeptal se na oplátku Vašek.
"Do Komašic", odpověděl Pavel.
Vašek vyndal mapu a nechal si od kluků ukázat, kde to je.
"To by šlo", souhlasil.
Na pokoji pak Zdeněk řekl:"Tak buď jsme úplně vedle a nebo je Vašek takový skvělý herec."
"Já myslím, že vedle nejsme", řekl Pavel. "Nezdá se mi, že by Vašek neměl předem vybraný cíl zítřejší tůry."
Sdílet na Facebooku
© Stránka vygenerována za 0.0037 sec. | Aktuálně máme v databázi 8369 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz
Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha
