Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Darina je středa 22.09.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Kazí peníze děti?

Minule rozdiskutované téma Diskusního stolu jsme nedotáhli do konce. Dnes se tedy ještě budeme věnovat tomu, zda peníze mohou kazit děti nebo ne.

     Rosťa na minulé téma věnované prostituci a komerčnímu zneužívání dětí navazuje takto: Pokud jde o peníze, tak si osobně vůbec nemyslím, že děti kazí, pokud nejsou spojeny s nedostatečnou nebo špatnou výchovou. I ono kapesné se nedostává jen tak, je vázáno zejména na ty domácí práce a já je ještě dostával i za dobré známky ve škole. Ale o případném negativním dopadu peněz vydělaných za pózování jsem se zmínil proto, že o Lolita fotografiích jsem mnohokrát slyšel, že prý takto vydělané peníze děti kazí. O případném negativním dopadu samotného pózování se budeme bavit příště, jen zopakuji svůj názor, že pokud peníze za pózování kazí, tak v mnohem větší míře za pózování reklamní. S tím, že se nechala vyfotografovat nahá, se holčička asi příliš nechlubí, aby ve třídě neměla ostudu, kdežto s reklamními fotografiemi už ano. Ale jak jsme se shodli – vydělané nebo v pravidelných intervalech dostávané peníze děti kazí minimálně, spíše naopak.

     Ale jak naznačil Marťas, s dobrovolnou dětskou prací je problém. Dítě si legálně vydělat nemůže, tak se pak nesmíme divit, když sáhne ke krádeži nebo prostituci. A pokud dostává přehnaně mnoho peněz od bohatých rodičů, kteří se mu ale v mnoha případech výchovně tolik nevěnují, to už ony negativní výchovné dopady mít může.

     Pokud jde o snižování daní, měl jsem na mysli daně z příjmu. Nezdanitelné částky se ostatně průběžně zvyšují. Pochopitelně nemůže jít o snížení radikální, neboť daně jsou zdrojem příjmů do státního rozpočtu. Ale s přerozdělováním peněz mezi státními institucemi souvisí ještě jeden problém, který sem patří – přídavky na děti. Jsou vlastně kapesným od státu, ale přímo je dostávají až “děti” starší, za ty mladší je obdrží rodiče. Kdyby je mohlo dostávat přímo dítě, také by mu to výchovně prospělo stejně jako jiné peníze, o kterých tu byla řeč. Někteří rodiče přídavky propijí apod. Ale dítě by si mohlo něco koupit, aniž by muselo škemrat u rodičů nebo aniž by mělo choutky odcizit to, když peníze nemá, prostituovat. Z tohoto hlediska si myslím, že návrh na celoplošné vyplácení přídavků bez ohledu na příjmy rodiny, je návrhem správným, samozřejmě ne už z hlediska finančních možností státu. A navíc se z přídavků dětem kupuje i oblečení, jídlo, školní potřeby, i rodiče je tedy potřebují.

     Co si o tom myslí Marťas? “Sice to zasahuje do mého diskusního stolu, který bude po prázdninách o výchově, ale stručně se vyjádřím už teď. Myslím si, že dítě by kapesné dostávat mělo, ale ne zcela automaticky za nic. Mělo by být odměnou za pomoc doma a za chování. Nemělo by být odměnou za známky ve škole, protože dítě se učí samo pro sebe a hlavně každé dítě má jiné schopnosti. Pro někoho je dvojka špatnou známkou a pro někoho může být trojka nebo i čtyřka dobrou známkou.

     Kdyby přídavky od státu dostávaly rovnou děti, tak vím zcela bezpečně, co by si za ně některé děti, které znám, koupily. V první řadě by to byly cigarety, potom alkohol, někteří pak i drogy, či porno časopisy. Rodiče by pak těžko mohly kontrolovat, za co děti tyto peníze utratí. Kapesné se přece jenom aspoň rámcově kontrolovat dá.

     Stejně si nemyslím, že by bylo rozumné, aby měly všechny děti stejně velké přídavky na děti, bez ohledu na příjem jejich rodičů. Peněz na přídavky asi není moc. Pokud se rozpočtou mezi všechny děti, vyjde nějaká, asi malá částka. Ta dětem bohatších rodičů moc nepomůže. Většinou už takhle tyto děti mají výrazně vyšší kapesné, než některé jiné děti. Pro chudé rodiny ale bude tato částka malá, která pomůže hodně, ale většinou se spotřebuje na základní životní potřeby dítěte, tedy na jídlo, učební pomůcky a podobně. Na kapesné pak nezbývá. Pokud by se ale částka na přídavky rozdělila pouze mezi děti z chudých rodin, byla by vyšší a na to kapesné by zbylo.

     Mám kamarády, jejichž rodiče mají malé příjmy a mají ještě další starší sourozence, kteří studují na vysokých nebo středních školách. Vím, že tyto rodiny mají velké problémy s penězi a to i přesto, že rodiče těchto dětí ani nekouří (tím ušetří nemalé peníze). Těmto rodinám by větší příspěvky určitě pomohly.

     Myslím, že není problém aspoň částečně kontrolovat, jak rodiče s příspěvky na děti naloží. Pokud je propijí a děti strádají, je jistě účinnější, než je dát dětem, je dát těmto rodinám v naturální podobě formou poukázek na jídlo či učební pomůcky nebo i na kulturu. Rodiče v takových rodinách by si totiž stejně našly cestu, jak z dětí peníze vytáhnout, i kdyby je dostaly přímo. Navíc děti z takovýchto rodin by určitě neuměly peníze smysluplně utratit, takže by je nejspíš prokouřili či prohrály na automatech.”

     Mlsoun zkonstatoval, že už nemá co dodat, protože Marťas řekl prostě vše. Dodává tedy jenom pár slov k práci dětí: “Slyšel jsem, že se chystá novelizace zákonů, která by umožňovala i dětem mladším patnácti let, si legálně vydělávat. Ostatně v současné době to třeba už jde u dětských herců či umělců. V brzké době to tedy snad půjde například i na Internetu, kde už i děti dovedou vytvářet věci profesionální kvality. Cena jejich práce asi bude vždycky nižší, ale to je dáno tím, že nemohou mít za svoji práci plnou odpovědnost. To je ale samozřejmě věc, která se týká pouze určitých oborů. Je jasné, že herec odehraje svoji roli a tím vše končí. Něco jiného ale je třeba při práci na Internetu, kde se mohou časem objevit skryté vady.

     To, jestli dítě sáhne po krádeži, je věcí výchovy a morálních zábran. Rozhodně by k tomu nemělo být důvodem malé kapesné. Děti si už od dětství musí zvykat, že ne vždy budou mít peníze na to, co by chtěly. Ani dospělí si nemohou koupit vše. U dítěte bych tedy dokázal ospravedlnit krádež pouze z hladu, ale takové případy jsou u nás asi velmi vzácné. Krást proto, že nemám na cigarety nebo na šminky, je asi hodně špatné.

     Společnost je už stavěna tak, že jsou v ní chudí a bohatí a na to si budeme muset zvyknout. Důležité je mít dost peněz na sice skromné, ale kulturní živobytí.

     K tomu Rosťa Marťasovi odpovídá takto: “Marťasi, těch bohatších rodin, které přídavky kvůli vyšším příjmům nedostávají, není zase tolik. Vím i o rodinách, které mají vyšší příjmy než rodiny jiné, ale přesto přídavky dostávají. Těch opravdu bohatých je jen malé procento. Kdyby tedy i tyto děti (pro ně symbolické) přídavky dostávaly, tak by to státní rozpočet příliš nezatížilo. Ale případné celoplošné vyplácení přídavků by nemělo znamenat stejnou výši pro každé dítě. Je tu rozlišení podle příjmu rodiny. Takže zaměstnavatelé by i nadále vyplňovali formuláře týkající se příjmu svých zaměstnanců. Zavedení tohoto systému si ostatně vyžádalo mnoho peněz a velký lidský a technický potenciál (zaměstnanci referátů státní sociální podpory a např. počítače), než aby jej bylo možno jen tak zrušit a vrátit se k systému původnímu. Ale státní sociální podpora přece nezahrnuje jen přídavky na děti, ale také různé příplatky na dopravu, na bydlení, … I ty jsou vázány na příjmy rodiny a proto jsou pomocí rodinám chudým. Tou je kromě státní sociální podpory ještě například doplatek do životního minima.

     Zmínil jsi přídavky formou poukázek. Někteří rodiče přídavky propijí nebo něco podobného, ostatně stejně jako některé děti peníze, které dostanou, utratí za něco nevhodného. To je opět věcí výchovy, já zase znám děti, které by si za ně rády koupily kolo, hodiny někde ve fit centru, nějaké časopisy pro mládež, modely, apod. Ale co přídavky rozdělit na tři části? První, peněžní, by byla vyplácena tak jako dosud, protože nikomu nelze nařídit jak a na co má peníze použít, stejně jako úřad, který je vyplácí neví, na co je potřebuje. Další dvě části by byly poukázkové. Jedna, zaměřená na rodiče (poukázky na oblečení a jídlo pro děti, školní potřeby, na zájmovou či sportovní činnost dětí), druhá zaměřená na děti (knížky, časopisy, hodiny na Internetu nebo ve sportovním zařízení…). Rodina by tedy polovinu dostala v penězích a polovinu v podobě poukázkové knížky. V případě potřeby se s Referátem státní sociální podpory lze dohodnout na výměně některých poukázek za peníze, přičemž by tu mohla existovat možnost kontroly na co budou použity. To spolu s možností dětí vydělat si, může pomoci minimalizovat negativní aktivity dětí jako krádeže nebo prostituci.

     Marťas už k tématu nic nemá a Mlsoun dodává: “Připadá mi to, jako komplikování jednoduchého. Poukázky mají význam tam, kde nefunguje správně rodina. Ale těžiště výchovy by mělo být v rodině a ta je přece svéprávná, aby si sama rozhodla, jak přídavky využít. V bohatých rodinách nepochybně děti to, co mít chtějí, mají. A pokud něco nemají děti v chudších rodinách, má to zpravidla praktický důvod, že na to rodina nemá. Pokud třeba dítě má mobilní telefon (a ten je nyní mezi dětmi hodně rozšířen a není nejlevnější záležitostí), pak si nemůže naříkat, že už nezbyly peníze na kolo či fitcentrum. Věřím, že žádný rodič dítěti mobil nenutí a když dítě řekne, že chce radši kolo, koupí mu kolo. Problém je ale v tom, že většina dětí dá přednost mobilu, protože ten je dnes módnější. Navíc jsou i děti pohodlné a není jich bohužel málo, které radši, než by šly na brigádu, si věc ukradou. Je to pro ně pohodlnější, stojí je to jenom chvilku strachu a naopak jsou hrdiny před partou, jak jsou odvážní.

     Řekl bych, že diskuse se nám už spíše dostává do oblastí ekonomických, což je mimo téma. Myslím, že z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že hlavní část prevence opět spočívá ve výchově, jejíž těžiště by mělo být v rodině. Do rodiny by měl stát zasahovat pouze v případě, že nefunguje. Protože po prázdninách se budeme velmi podrobně věnovat v diskusním stole výchově, asi by bylo vhodné toto téma uzavřít, protože bychom se potom opakovali. Výchova sice s pedofilií do jisté míry také souvisí, ale je to samostatná, velmi rozsáhlá kapitola, která jistě v diskusi zabere několik pokračování. Je to prostě téma, které má velmi mnoho aspektů.

     K tomuto názoru se přiklánějí i Mlsoun s Marťasem, kteří jsou také přesvědčeni, že rozhodující tady musí být výchova. Bohužel, vedle výchovy v rodině, je i výchova společnosti, která jde bohužel někdy trochu mimo. Například bannery, kterými se v poslední době prezentuje server Raketa, mě poněkud znepokojují. Výchovně působí na děti právě směrem, o kterém tu píšeme, že by se působit nemělo. Jak známo, jde o server pro náctileté, který podrobně popsal Marťas v recenzi Raketa – nový portál pro mládež. Banner, který mládež vyzývá ke vstupu ve spodním prádle a ptá se jich, jsou-li dostatečně sexy, na mě působí dost negativně. Přece není jediným zájmem mládeže sex? Proč mládež ponoukat do sexuálního života? Nebojte se, páni tvůrci Rakety, příroda to má zařízeno tak, že tyto touhy na mládež přijdou samy v pravý čas. Touto “výchovou” pouze tlačíte mládež a mnohdy i ještě děti, do předčasného sexuálního života jenom proto, aby byli IN. Prostě dnes je to módní nebýt v co nejmladším věku panna nebo panic. Co ale potom, až budou děti mít děti?

     Bohužel, ve společnosti působí mnoho nezodpovědných vlivů, které jsou populistické. Ano, takovýto banner jistě naláká více náctiletých, než objektivní a slušná bannerová reklama. Na Raketě jsem se podívat byl, takže vím, že tento banner lže. Raketa je opravdu taková, jak ji popisuje Marťas ve výše zmíněné recenzi. Bohužel více internetových reklam učí děti, že lidskou prioritou číslo jedna je sex, pak dlouho nic a pak zase sex a až někde úplně na konci jsou nějaké společenské a duševní hodnoty. I když podle statistik Internet navštěvuje zhruba 70 až 80% návštěvníků kvůli sexu, erotice a pornu, přesto by tito lidé neměli ztrácet soudnost a jistá pravidla slušného chování.

     Erotika by měla patřit do intimní sféry. Slušný člověk má zábrany se na podobné stránky dívat ve společnosti další neznámých lidí. Snaží se, aby ostatní neviděli, na co se kouká, před odchodem tyto stránky pozavírá, někdo pak i po sobě maže historii. Některé stránky zaměřené na erotiku a porno jsou dělány morálně a slušně, ale jsou ve vzácné menšině. Většina jich je vlezlá a je dělána pouze pro peníze. Pokud na ně zabrousí děti, a mnohdy i nechtěně, protože tyto stránky se vlezle vnucují i těm lidem, kteří o ně zájem nemají, působí na děti velmi negativním výchovným dojmem. Prostě jejich tvůrcům jde pouze o co největší imprese reklamy, z které mají peníze.

     Erotika na Internetu byla a bude. Proč také ne, když po ní touží většina populace. Ale zavedl bych dohodnutá pravidla, která by respektovaly určitou morálku. Prostě povinnost informovat při vstupu na tuto stránku o tom, kam člověk jde s možností svobodné volby, zda vstoupím či nikoliv. Pokud někdo po tomto upozornění na takovou stránku vstoupí, nemá právo se nad ní pohoršovat. Byl upozorněn, co na ní najde, a vstoupil tam sám svým osobním rozhodnutím.

     Jiná situace je ale u vlezlých stránek, kde je úmyslně zvolena doména tak, že je pseudodoménou k navštěvovaným stránkám založenou na nepozornosti uživatele, který se pouze překlepne a následně se mu otevřou další a další stránky, které vůbec nechce. Takovéto stránky by měly být postaveny mimo zákon, soustavně vyhledávány, mazány a autoři citelně postihováni.

     Myslím, že tento způsob diferencování erotických a pornografických stránek, by mnohé vyřešil. Prostě jejich rozdělení na legální a nelegální. Bohužel těch, které vyhovují legálním požadavkům a mají ono zmíněné upozornění, je velice málo. Ty ale i na případného mladistvého návštěvníka působí svým způsobem výchovně, protože ho sice neodradí od vstupu proto, že jim není 18 let, jak je napsáno, ale jdou zde aspoň s pocitem, že jdou někam, kam by jít neměli.

     Myslím, že toto téma již můžeme uzavřít, protože jeho aspekty jsme asi už probrali z nejrůznějších stran. Pokračovat můžeme případně v diskusi k článku.

  • Autor: Fuček Miloslav
  • Datum publikace: 19.06.2002
  • Článek zařazen do: Diskuze
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 4834 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0036 sec. | Aktuálně máme v databázi 8131 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha