SKSK ČR od vzniku do současnosti – 3. část

Už potřetí se ohlížíme za deseti lety činnosti SKSK ČR. Tentokrát v souvislostech jejich spolupracovníků.

     V minulých dvou dílech jsem objasnil, proč a jak SKSK ČR vzniklo a kdo ho vlastně založil a dále pak vznik samotný a první počátky SKSK ČR. Dnes se podíváme dál na spolupracovníky SKSK ČR.

     Prvním spolupracovníkem SKSK ČR byla Nadace Kamarádi, která vznikla jenom o pár let později. Jak a proč? Minule jsme hovořili o skautském oddílu Tuláci. V něm byla družina Bobři, která byla 1. KSK. Předsedou tohoto klubu byl Radek Svoboda. S nápadem založit nadaci přišla jeho maminka PhDr. Adéla Svobodová. Míla už před tím o tomto nápadu uvažoval, protože v KČT si podobnou nadaci založili značkaři.

     Slovo dalo slovo a začala se připravovat zakládací listina. Třetím člověkem, který do toho šel, byla někdejší členka Mílova oddílu Irena Kolářová. Tím byla dána správní rada. Nadace byla registrována při Obvodním úřadu Prahy 10. Měla tři členy z nichž každý dal 500,-- Kč jako základní vklad. Z těchto peněz se koupilo razítko a zbytek peněz se využil jako základní vklad pro založení běžného účtu.

     Nadace měla v té době i členské příspěvky, které byly 20,-- Kč za měsíc. Až později zjistili, že nadace sdružuje majetek a ne členy. Tak členské příspěvky dostaly statut daru a staly se nepovinnými. Nejdéle je poukazoval nadaci Míla, který posílal vždy čtvrtletně 60,-- Kč.

     První předsedkyní nadace se stala Irena Kolářová, Míla Fuček byl tajemníkem a PhDr. Svobodová místopředsedkyní. Čestným členem nadace se stal spisovatel Jaroslav Foglar. V první výroční zpráva nadace je uveřejněn dopis, kterým mu bylo členství nabídnuto a též dopis, kterým členství přijal.

     Následovaly první projekty nadace. Ta byla založena pro to, aby získala peníze, z kterých by potom byla podporována a financována činnost SKSK ČR, ale i jiných dětských sdružení. Sama nadace se podílela i na některých projektech, ke kterým se dostaneme později.

     Další spolupracující organizací bylo Informační centrum oddílů a klubů. Co bylo důvodem jeho vzniku? SKSK ČR měla svoje kluby. Záhy po vzniklu byla oslovena nejprve Janem Šimáněm – Galénem, který napsal Mílovi dopis a nezávisle na tom též Sdružením amatérských novinářů, jmenovitě Petrem Molkou – Bestem. Toho zajímaly kluby, protože s nimi pracoval též v pražské pobočce Sdružení přátel Jaroslava Foglara.

     Kluby byly společným jmenovatelem spolupráce SKSK ČR – Galén - Best. Kluby jsou totiž v různých sdruženích a stará se o ně nejenom SPJF, ale i třeba Duha. Jsou ale i kluby zcela nezávislé, které se nikde organizovat nechtějí. Jiné jsou sdružené třeba kolem časopisů – Mladý hlasatel, Vpřed, Duhová planetka a dalších. Forem tedy může být více.

     Míla s Bestem uvažovali o tom, že by byla pro kluby vhodná nějaké střešní organizace, něco co by je nesvazovalo členstvím, ale pomáhalo jim. Tak se začala vytvářet koncepce ICOKu. Ten měl klubům, které by o to měly zájem, poskytnout možnost členství, ale měl poskytovat servis i klubům, které chtěly zůstat zcela nezávislé.

     V ICOKu vznikly dva projekty, které se ucházely o přízeň Nadace rozvoje občanské společnosti z prostředků PHARE. Prvním byl projekt na školení, který uspěl a druhým projekt na informační aktivity, jehož součástí bylo vydávání Zpravodaje ICOK, který začal vycházet i přes to, že tento projekt podporu nezískal.

     ICOK začal školit vedoucí, ale i ostatní pracovníky neziskového sektoru. Ve spolupráci s ČČK uspořádal i školení zdravotníků táborů. Jeho činnost se úspěšně rozjela, získal i dotace od MŠMT ČR na srazy pro kluby. Jeho velkou část členské základny ale tvořily i kluby SKSK ČR, které tak měly dvojí členství. To se posléze ukázalo na závadu, protože MŠMT ČR v tom viděla duplicitu s SKSK ČR a po pár letech přestal být ICOK podporován a musel se samostatně profilovat jiným směrem, což se mu v plné míře podařilo až loni.

     V současné době se tedy ICOK věnuje informačním aktivitám a Internetu. V této oblasti jsou některé styčné plochy s SKSK ČR. Podílí se třeba na tomto magazínu eKamarád a to zejména technicky. Naopak SKSK ČR pomáhá ICOKu s některými jeho projekty, jako např. Dětskou seznamkou. ICOK ale upustil od regionálních ambicí a stal se místním sdružením s působností v Praze.

     Dalším spolupracovníkem SKSK ČR je Tělovýchovná jednota oddílů rekreačních sportů Praha - TJ ORS. Její vývoj se odvíjí od Klubu turistů Praha 4, o kterém již byla řeč v předchozích pokračování. Moje Bratrstvo i Mílovi Tuláci vstoupili do SKSK ČR, ale svoji příslušnost ke Klubu českých turistů si ponechaly. Plnili jsme zde výkonností třídy a různé turistické odznaky.

     Z KČT plynuly i nějaké tolik potřebné dotace na činnost, které ale nebyly moc velké. Dozvěděli jsme se ale, že by jsme jako klub mohli být přímo členem Pražské tělovýchovné unie (PTU), přes kterou se tyto dotace dají získávat. Proto do ní klub vstoupil. Protože ale v klubu byli členové i se zájmem o další sportovní činnosti, přetransformoval se Klub turistů Praha 4 na TJ ORS Praha. Tento název byl výstižnější a pod křídla TJ ORS vstoupil i TTC Praha – klub rekreačního stolního tenisu.

     TTC Praha se stal také spolupracovníkem SKSK ČR, ale jen hodně okrajově. Zmínit se o něm ale pro úplnost musím. TTC Praha vzniklo ve stejný den jako SKSK ČR. Valná hromada se konala hned po valné hromadě SKSK ČR a jeho ustavujícími členy byli mimo Míly Fučka Honza Lepič a Pavel Šmaha. SKSK ČR vzniklo jako aktivita pro děti, TTC Praha jako aktivita pro dospělé.

     TTC Praha se nejprve přiblížil našemu Bratrstvu, které stolní tenis zajímal. Vytvořili jsme si při něm klub přátel. Z něho se pak záhy stal juniorský oddíl. Naši členové v něm jsou ale jako nečlenové SKSK ČR, pouze každý individuelně sám za sebe. Tím pádem zde nejsou všichni, ale jenom ti, kdo mají o stolní tenis zájem.

     Hovořil-li jsem o spolupráci s SKSK ČR, tak ta vznikla až v době, kdy začalo SKSK ČR pořádat pro dětské domovy turnaj Grand Prix Kamarád. Zde se stalo TTC Praha pomocníkem při zprostředkování herny stolního tenisu v Praze a v prvních ročnících i pomáhali někteří členové se samotnou organizací turnaje.

     Jako dalšího spolupracovníka je možno označit Galénovu nadaci, k jejímž myšlenkám se SKSK ČR hlásí a podporuje je. Zapojili jsme se do Galénových velkých pedagogických her – Březových lístků, 5PÉ a podporujeme myšlenku přátelství rozrůzněných.

     Spolupráce SKSK ČR s ICOK a TJ ORS vyústila ve znik neformálního společenství bez vlastní právní subjektivity, kterým se stalo Centrum volného času Kamarád. Na něm se tato tři sdružení podílejí dle svých možností – TJ ORS půjčuje klubovnu, ICOK půjčuje internetstudio a zajišťuje mediální propagaci a SKSK ČR zapůjčuje další materiál a zajišťuje akce personálně. Turistické a některé sportovní vybavení zapůjčuje i TJ ORS. Akce podle charakteru financuje vždy jedno, předem dohodnuté sdružení.

     Spolupráce mezi subjekty, do kterých je zapojený náš náčelník Míla Fuček je úzká, usnadňuje ji to, že tam máme přímo zastoupení. Míla má relativně více zájmů na nichž s ním spolupracují různí lidé. Díky tomu se prostřednictvím těchto spolupracujících organizací kolem SKSK ČR pohybuje poměrně široké spektrum různě zaměřených lidí. To je samozřejmě ku prospěchu všech tří spolků.

     I přes toto propojení je ale spolupracovníků stále málo a proto pořád hledáme nové. Hledá je nejenom SKSK ČR, ale i ICOK a TJ ORS. Každý ve své odbornosti a specializaci. “Tahounem” těchto spolků je sice Míla Fuček, ale ostatní lidi z nich by mu měli být maximálně nápomocni a neměli by toho zneužívat. Bude-li koordinátorem, bude tato spolupráce fungovat. Stane-li se z něj přetížený funkcionář, který potáhne všechny tři spolky, pak efektivita této spolupráce zcela vymizí nebo bude minimální.

     Doufám, že jsem objasnil vztah k hlavním spolupracovníkům SKSK ČR Bude-li třeba, případné dotazy zodpovím v diskusi k článku. Příště bych se rád věnoval aktivitám SKSK ČR, které se týkají práce s dětmi z dětských domovů a částečně i transformace SKSK ČR.