Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Rostislav je pátek 19.04.2024



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Komentář k odpovědi MŠMT na petici týkající se realizace Státní informační politiky ve vzdělávání

11. května jsme zveřejnili znění zmíněné petice. Dnes tedy uvádíme i komentář k dopovědi MŠMT ČR napetici.

     Před časem byla odstartována petiční akce s cílem vyzvat vládu ČR, aby zabránila monopolizaci informačního prostředí ve školství a možnému komerčnímu zneužití škol, učitelů a žáků prostřednictvím informačních technologií. Na serveru MŠMT se objevil dokument Odpověď na petici týkající se realizace Státní informační politiky ve vzdělávání, kde na text petice reaguje sekce SIPVZ MŠMT. K této "odpovědi" je podle mne nutné připojit řadu připomínek. Primární je, že se odpovídá  zpravidla na dokument, jehož jsem adresátem. Sekce MŠMT ignoruje fakt, že je petice adresována vládě ČR a zaslána na vědomí předsedům obou komor Parlamentu České republiky. Ale k jednotlivým komentářů sekce SIPVZ MŠMT k bodům petice.

     - nebyl vydán souhlas vlády s navrhovaným založením obecně prospěšné společnosti, která by v důsledku namísto MŠMT, mimo vliv orgánů státní správy a samosprávy ve školství i mimo vliv zřizovatelů škol (zejména krajů a obcí), ovlivňovala nejen realizaci státní informační politiky (text petice)

     Hledání ideálního způsobu vícezdrojového financování je dáno usnesením parlamentu z roku 2001. Protože MŠMT nemůže být příjemcem prostředků od jiných subjektů, mělo k dispozici pět možných variant řešení. Zaprvé: založit příspěvkovou organizaci ministerstva, která by však přijaté prostředky musela dát do státního rozpočtu a odtud by je teprve MŠMT čerpalo zpět bez záruky, že dostane všechny takto získané prostředky. Druhým řešením bylo založení přímo řízené organizace, kde by nastal velmi podobný problém. Třetí variantou je založení nadace, která má však velmi omezené působení. Čtvrtá varianta je běžná obchodní společnost, ale zde by se jednalo o velmi  komplikovaný způsob řešení, protože společnost by měla vytvářet zisk a nebyla by úplně kontrolovatelná. Čtvrtá možnost spočívá v založení obecně prospěšné společnosti. Tato společnost má jednoduchý cíl: zajistit další finance, které věnuje na rozvoj projektů Státní informační politiky ve vzdělávání. Bude pod přímou kontrolou MŠMT, které ji založí, bude mít pod kontrolou dozorčí radu o.p.s. a bude rovněž kontrolovat představenstvo. Navíc je plánováno, že v orgánech o.p.s. budou zastoupeni také pracovníci dalších ministerstev, zástupci Asociace krajů České republiky atp.

     Obecně prospěšná společnost nebude vlastnit části vybudované infrastruktury, ani nebude provozovatelem žádných částí systému, rovněž tak nebude suplovat roli MŠMT, nebude mít tedy žádnou možnost ovlivňovat realizaci SIPVZ.

     První i druhá varianta je snadno ošetřitelná formulací darovací smlouvy. Výmluva, že nadace má velmi omezené působení je rovněž směšná, tento způsob je pro dodávky do škol běžný v řadě států. Běžná obchodní společnost, jako je například akciová společnost, je stejně kontrolovatelná jako obecně prospěšná společnost: i v akciové společnosti je představenstvo a dozorčí rada jmenovaná vlastníkem či zřizovatelem.

     Účast pracovníků dalších ministerstev či zástupců Asociace krajů ČR v orgánech o.p.s. nemůže v žádném případě nahradit účast samosprávy ve školství i vliv zřizovatelů škol, tedy krajů a obcí. Řešením je jedině přiblížení řízení podobných aktivit k příjemcům a občanům: vhodnější by bylo zřízení takovéto o.p.s či nadace na krajské úrovni s majoritním vlivem krajské samosprávy a zástupců místních škol a odborné veřejnosti. Přerozdělování prostředků mezi kraji je rovněž smluvně řešitelné.

     - podpora rozvoje informačních technologií a jejich využívání ve školství nebyla, nad rámec již podepsaných smluv, realizována výlučně prostřednictvím tzv. generálního dodavatele (text petice)

     Nic takového není plánováno. Členové petičního výboru této petice byli přítomni v parlamentu na semináři dne 2.5. 2002, kde ministr jasně hovořil o výběrových řízeních na jednotlivé části realizace dalších projektů. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

     Nic takového nebylo plánováno ani vloni a přesto byl k dodávce výukového software za 168 milionu Kč vyzván bez veřejné soutěže Generální dodavatel, který jak je známo, nemá s podobnými dodávkami vůbec žádné zkušenosti a navíc jde o společnost účelově zřízenou k naprosto jinému účelu, která nemá pro podobné dodávky žádné odborníky. Výběr software byl realizován za zády odborníků z Koordinačního centra SIPVZ, které jako jediné má podle usnesení vlády ČR podobný výběr odborně zajišťovat.

     - podpora připojení škol do Internetu nebyla výlučně vázána na připojení prostřednictvím privátní sítě, tzv. školského intranetu, vlastněného jakýmkoliv jediným komerčním subjektem (text petice)

     Komunikační infrastruktura je ve vlastnictví ČESKÉHO TELECOMu v souladu se všemi výběrovými řízeními, v souladu se Zadávací dokumentací. Tento postup je znám již déle než rok, není nám tedy příliš jasné, kam autoři petice míří. Pokud mají být splněny požadavky na robustnost a propustnost sítě a na dostupnost všech služeb, nezná Generální dodavatel jiný způsob řešení. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

     V usnesení vlády a i v zadání veřejné soutěže je předpokládáno připojení všech škol, v situaci, kdy bude v rámci realizace Projektu III SIPVZ připojena jen zhruba polovina škol, je nutné stanovit jasná pravidla pro ostatní školy i pro generálního dodavatele tak, aby byly služby v navazujících Projektech I a II realizované prostřednictvím centrálního serveru dostupné všem. Tato pravidla nejsou nijak dosud stanovena a ani se o nich s odbornou veřejností nediskutuje.

     - při realizaci projektu SIPVZ byl důsledně dodržován zákon č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek (text petice)

     Tento zákon je důsledně dodržován se všemi souvisejícími právními předpisy. Svědčí o tom mimo jiné osm nálezů Úřadu pro hospodářskou soutěž z roku 2001 a všechny právní expertizy, jež si ministerstvo nechává zpracovávat. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

     Sporné jsou například zakázky bez veřejné soutěže na dodávku software v roce 2001 v objemu 168 milionu Kč i na expertní činnost společnosti Answer (respektive Jakuba Rainishe) v objemu 4 miliony v loňském roce. Dosavadní vysvětlení MŠMT absenci výběrových řízení zatím neobhájily.

     - vzdělávací SW, informace a příležitosti k získání informací sloužících školám, učitelům a žákům, ale i zřizovatelům škol a orgánům státní správy a samosprávy ve školství, případně i další služby hrazené zcela nebo z části z prostředků státního rozpočtu, byly v budoucnu poskytovány způsobem, který k nim umožní svobodný přístup všech zájemců, a to i mimo tzv. školský intranet (text petice)

     Školský intranet je otevřený systém. Jako intranet je označován pouze proto, že jde o prostředí, v němž je kapacita a dostupnost služeb garantována Generálním dodavatelem. Tzv. Školský portál - tedy místo, kde budou soustředěny relevantní informace poskytované v rámci Projektů SIPVZ (tedy i datové zdroje a SW) - musí být přístupný na intranetovém i internetovém rozhraní. Tak tomu také v rámci realizace Projektu II bude. Dosud nebyl vybrán dodavatel, není zorganizována veřejná obchodní soutěž a ministerstvo školství umožní přístup z obou míst, tedy Internetu a Intranetu pouze takové skupině uživatelů, pro které bude mít nakoupeny licence na využívání informací a aplikací. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

     Zde je vidět zásadní nepochopení sekce SIPVZ MŠMT smyslu celé SIP, kde jde také o rozšiřování informační gramotnosti občanů či o celoživotní vzdělávání. Tady je zřejmé, že licence na využívání informací a aplikací se nemají nakupovat pro vymezenou skupinu uživatelů, ale plošně pro všechny skupiny obyvatel. Pokud nebyla či nebude tato podmínka integrována do pravidel pro nákup, jde o nehorázný lobbying dodavatelů nebo o neschopnost odpovědných pracovníků MŠMT. Licenční smlouva software nakoupeného v roce 2001 nebyla dosud zveřejněna. 

     - byly přešetřeny okolnosti a vážná ekonomická rizika spojená s oficiálním užíváním loga a názvu (INDOŠ a INTERNET DO ŠKOL) či domény indos.cz  (text petice)

     Logo INDOŠ i název je vlastnictvím soukromé společnosti. MŠMT s ním nemá nic společného a v žádném případě to ministerstvo ani školskou veřejnost neohrožuje. MŠMT je vázáno usnesením vlády používat pro Projekt III název Infrastruktura, což výhradně činí. Vláda ani MŠMT nemohou zkoumat ekonomická rizika toho, zda si soukromá společnost používá svůj majetek pro soukromé aktivity. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

     Sekce SIPVZ MŠMT zcela ignoruje fakt, že školy získávají adresy v doméně indos.cz. Doména indos.cz je nehmotným majetkem GD a její použití pro školy je za této situace nepřípustné. Ekonomické výhody, které GD tímto způsobem získá, jsou nesporné, a MŠMT na tuto situaci musí reagovat. Pokud bude portál Indoš uveden do plného provozu (zřejmě k němu dojde 1. června 2002) před uvedením oficiálního školního portálu v rámci Projektu II, získává tak GD dodavatel v připravovaném výběrovém řízení neoprávněné výhody. Portály Indoš a ACOL nahrazují vlastní informační aktivity MŠMT, které jsou od října 2001 z neznámých důvodů blokovány (MŠMT dosud nespustilo vlastní portál, jehož prototyp pracoval již před půlrokem na adrese msmt.cpress.cz, další portál e-gram.cz již MŠMT ignoruje...). Navíc není možné, aby portál Indoš, který je soukromou aktivitou GD, byl provozován na serverech dodávaných v rámci Projektu III SIPVZ, či využíval neoprávněně některých výhod již vybudované infrastruktury.

     Současně žádáme, aby v souladu s usnesením 37. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ze dne 3.7.2001, byly připraveny a realizovány takové programy podpory rozvoje informačních technologií ve školství a rozvoje informační gramotnosti, které:
- nebudou diskriminující vůči těm školám a jejich zřizovatelům, kteří do vybavení škol informačními technologiemi, do poplatků za kvalitní připojení na Internet nebo do vzdělávání učitelů investovali v minulosti nemalé částky, a to mnohdy na úkor jiných investic (text petice)

     MŠMT připravuje způsob realizace připojení zbylých škol nad rámec 3620 škol do Projektu III Infrastruktura tak, aby školy i zřizovatelé byli motivováni k vstřícnému financování a vlastní aktivitě. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

     Tento postup je v rozporu s vládním usnesením k SIPVZ i s jeho původním plánem. Proč by měly školy a zřizovatelé financovat to, co měly dostat zdarma od MŠMT a co polovina škol zdarma dostává?

     - umožní čerpání podpory splněním centrálně stanovených technických, organizačních a ekonomických podmínek, nikoliv vázáním na odběr produktu centrálně vybrané firmy (text petice)

     Projekt III Infrastruktura je v tuto chvíli ve své první etapě zaměřen na školy s nejmenší vybaveností, kde má stát zájem garantovat využití a kvalitní provoz infrastruktury. V současné době se již jedná o způsobu, jak uspokojit potřeby vybavených škol a co nejcitlivěji zohlednit jejich potřeby v oblasti ICT. Jde o to najít společný průsečík finančních možností ministerstva, technologických požadavků na ICT v rámci SIPVZ a potřeb škol. K řešení jsou již přizvány profesní asociace, budou přizváni i aktivní členové pedagogické obce, kteří přednesli oponentní návrhy řešení SIPVZ. (komentář sekce SIPVZ MŠMT ČR)

     V původním usnesení vlády se předpokládalo vybudování infrastruktury ve všech školách a jejich připojení, teprve poté mělo následovat vybavování učebnami s PC. Odlišný způsob realizace znevýhodňuje již vybavené školy a zvolený způsob dodávek de facto blokuje iniciativu zdola. Vzhledem ke skluzu v Projektech I a  II nebude ani využita kapacita CIS a ani vybudované infrastruktury.

     - budou realizovány v účinné součinnosti s profesními asociacemi škol, krajů a obcí

     Komunikace s profesními asociacemi škol, krajů a obcí samozřejmě neustále probíhá, zájemců o oboustrannou komunikaci je mnoho a každý z nich má úplně odlišný názor a preference. MŠMT jako člen exekutivy má za úkol především konat, výsledky jeho činnosti jsou jasně vidět na více než 300 již vybavených školách, do konce srpna 2002 bude vybavených škol více než 3200. Do tohoto data také budou ve velké míře realizovány kroky k tomu, aby se podařilo uspokojit potřeby všech škol v celé České republice, mimo jiné za spolupráce se zřizovateli škol. Projekt I například počítá s využitím celé řady školicích středisek přímo ve školách, tedy tato námitka je neoprávněná.

     Komunikace by měla být především veřejná. MŠMT nejedná transparentně a skrývá se za obecné fráze. Ohánět se třemi stovkami vybavených škol v okamžiku, kdy podle původních plánů měla být vybudována celá infrastruktura je přinejmenším směšné. S kým konkrétně, kdy a jak MŠMT komunikovalo a s jakým výsledkem? Proč nejsou materiály poskytnuty předem k veřejné diskusi?

     - využijí zkušenosti základních a středních škol se zaváděním informačních technologií ve vzdělávání

     Zkušenosti škol využíváme na řadě platforem, mimo jiné existuje poradní orgán pro Projekt III - Infrastruktura - Rada školských expertů. Zkušenosti budou využity rovněž při realizaci Projektu I (viz výše), při plánování dalších částí realizace Projektu III (rovněž výše objasněno) a při řadě dílčích činností. Autoři koncepcí jednotlivých projektů rovněž pocházejí ze školského a akademického prostředí.

     Rada školských expertů je poradním orgánem GD, který není nikomu odpovědný, je jmenován shora a nemá žádné řídící pravomoci. Jeho činnost a jednání nejsou veřejná a projednávané materiály nejsou publikovány. Bez veřejné diskuse není realizace tak rozsáhlého projektu možná. MŠMT musí zveřejňovat veškeré materiály k SIPVZ a informovat o spolupracujících osobách či organizacích. Pokud nebude umožněna účast veřejnosti a veřejná kontrola, není možné v realizaci pokračovat. 

     - vyřeší postavení ICT koordinátora a to především s ohledem na jeho pracovní náplň a pracovně-právní vztah

     Sekce SIPVZ jedná intenzivně s ministerstvem práce a sociálních věcí, s ministerstvem financí i s nejrůznějšími profesními asociacemi na ideálním modelu odměňování ICTK včetně jeho pracovní náplně. Obecné zásady jsou veřejně známy již několik měsíců a zatím proti nim nebyly vzneseny vážnější námitky. Takto velmi obecně pojatý požadavek nelze blížeji komentovat.

     Kde a kdy přesně byly obecné zásady publikovány?

     V neposlední řadě žádáme, aby byla neprodleně přijata i další účinná opatření s cílem:
- zprůhlednit, zefektivnit a kontrolovat vydávané prostředky státního rozpočtu v rámci SIPVZ

     Ano, to je jednoznačně naším zájmem, a proto byl na základě výběrového řízení zvolen Generální auditor, který má za úkol citované činnosti vykonávat a také je vykonává. Od začátku jsou všechny relevantní informace postupně uvolňovány tak, jak nabývají platnosti.

     Dodnes nebyly publikovány podrobnosti uzavřených smluv a cenových kalkulací. Zlomkové informace například o cenách hardware indikují nepřiměřenost cen ACOL.

     - umožnit využití lokálních a individuálních aktivit využívajících místních podmínek, očekávání a potřeb

     Všichni dodavatelé a Oblastní manažeři v rámci Projektu III jsou lokální firmy a každý, kdo měl zájem se na realizaci projektu zúčastnit, měl dostatek času na to, aby se přihlásil. Projekt I budou z největší části realizovat lokální školicí střediska, kterými budou samotné školy, budou to tedy přímo místní lidí, kteří budou uspokojovat místní potřeby.

     Bohužel jejich výběr  místní samospráva či zřizovatelé škol nemohli ovlivnit, stejně tak mají jen velmi omezené možnosti ovlivnit průběh a kontrolu dodávek.

     - zabránit možnostem zneužití školského intranetu, zejména v dohledu nad individuální činností uživatelů, která bezprostředně nesouvisí s poskytovanými službami

     Intranet je naopak místem, které má takovému zneužívání, jež je dnes na Internetu běžné, účinně bránit. Právě proto byla zvolena dvoustupňová ochrana celé sítě (v centrálních přístupových bodech i v každé škole).

     Jakým způsobem bude zajištěna kontrola zneužití ze strany GD? Jakým způsobem bude kontrolována činnost dozorového centra a případná neoprávněná filtrace přístupu?

     - zabránit zneužití z centra vynuceného řešení k takzvané řízené komercionalizaci a v důsledku ke zneužití monopolního postavení provozovatele školského intranetu pro vlastní komerční činnost

     Žádná taková možnost připuštěna nebude. Generální dodavatel je přesně vázán smlouvou, aktivity ministerstva školství souvisejí přímo s obranou před zneužitím tohoto prostoru. Generální dodavatel není oprávněn využívat školský intranet k dalším komerčním aktivitám nad rámec Projektu III.

     Opět stejná otázka: proč je tedy používána pro školy adresa v doméně indos.cz, když jde o soukromou aktivitu GD?

     - maximálně využít lidských zdrojů z řad pedagogických pracovníků a odborníků vysokých škol

     To se samozřejmě standardně děje (viz například školení v rámci Projektu I). Ministerstvo školství financuje činnost řady profesních asociací, které se samozřejmě na přípravě a řešení SIPVZ podílely a podílejí. Řízení Projektu III rovněž zřídilo Radu školských expertů, která má s řešením problematiky pomáhat jak MŠMT, tak Generálnímu dodavateli. Činnost RŠE přispěla k vyřešení řady konkrétních problémů při realizaci zejména Projektu III, více o její činnosti najdete ve speciální sekci na stránkách Generálního dodavatele.

     Dalším subjektem, v němž mají poradní hlas místní autority a řada subjektů, je Rada strategických partnerů, která má mimo jiné za cíl účinně pomáhat například při uplatnění absolventů škol jako nejrizikovější skupiny na trhu práce.

     Radu školských expertů zřídil GD. Co je to "Řízení projektu III"? Na stránkách GD nejsou žádné konkrétní informace o projednávaných tématech a materiálech.

     - otevřeně a transparentně komunikovat s veřejností

     Zde opět necháme promluvit fakta: Od loňského Invexu, kdy se komunikace poprvé pořádně nastartovala a kdy obdržela SIPVZ ocenění za počin roku v oblasti IT, se pracovníci sekce SIPVZ nebo Informačního centra projektu zúčastnili cca 280 setkání s učiteli a pedagogickými pracovníky. Na těchto setkáních hovořili odhadem s 15.000 lidmi přímo. Existují webové stránky, bezplatná Zelená linka projektu, e-mailové adresy. Na těchto informačních zdrojích bylo zodpovězeno přes 20.000 dotazů. Bylo rozesláno asi 4.500 tiskových zpráv, každý týden je publikován newsletter pro veřejnost. V médiích se objevilo přes 400 článků jenom s popisem první etapy realizace. Tedy komunikace je otevřená, velmi široká a věcná. Sice nás mrzí, že si ji autoři této petice vysvětlují neustále jiným způsobem a vykládají věci, které prostě nejsou pravda, ale nemůžeme se proti tomu účinně bránit, ani to není naším cílem.

     Na webových stránkách MŠMT či ACOL chybí řada materiálů, případně se tyto materiály zveřejňují se zpožděním (například zadání veřejné soutěže na Projekt III s ročním zpožděním). 4500 tiskových zpráv, snad tiskové zprávy 4500 příjemcům?!

     Sekce SIPVZ na konkrétní dotazy v komunikaci odpovídá vyhýbavě či vyhýbavě a bohužel nikde konkrétně nespecifikuje nepravdivé věci, které autoři petice vysvětlují a vykládají. Proti nepravdě je možné se bránit plnou transparentností.

     Všichni z petičního výboru byli s projektem otevřeně a do detailů seznámeni mnohokrát. O úrovni jejich pochopení této problematiky svědčí to, že se na všech seminářích a akcích v poslední době dozvěděli otevřené a jasné odpovědi na problémy, které nastolili v této petici. Jejich petici tedy považujeme spíše za akt zviditelnění jedné velmi minoritní části pedagogické obce, která se cítí ukřivděna tím, že není dostatečně vtažena do rozhodování o projektu. Z tohoto důvodu budou pozváni na dvoudenní jednání

     Zde by byla na místě konkrétnost: kde a kdy byla veřejnost seznámena s materiály o obsahu smluv s GD, o cenových kalkulacích GD, o způsobu výběru vloni dodaného výukového software, o spolupracujících odbornících či profesních skupinách, o jejich návrzích a předložených materiálech? Kteří odborníci a která majoritní část pedagogické obce již byla vtažena do rozhodování o projektu?

     Jan Wagner

  • Autor: Redakční poštou
  • Datum publikace: 24.05.2002
  • Článek zařazen do: Škola
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2627 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0038 sec. | Aktuálně máme v databázi 8270 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha