Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Darina je středa 22.09.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Zneužívání dětí a jeho důsledky

V dnešní diskusi se budeme bavit o zneužívání dětí a jeho důsledcích. Co všechno může způsobit?

      Na řadu přichází téma, o kterém se již v našem Diskusním stolu hovořilo. Skoro to asi na některé čtenáře udělalo dojem, že všichni pedofilně orientovaní děti lidé jenom zneužívají, což bylo zase v rozporu, což v předchozím cyklu řekla sexuoložka MUDr. Fifková.

     Pod tímto tématem obecná veřejnost zná asi pedofilně orientované lidi nejčastěji. Jak již víme z předchozích článků, informovanost na tomto poli je mizivá. Kdo si přečte všechny naše články pozorně, tak se ale přece jenom něco dozví.

     Co říká na úvod tohoto téma Rosťa?

     O zneužívání již řeč byla, dnes tedy budeme spíše rekapitulovat. Údajně převládá obnažování, mazlení a líbání, doteky na genitáliích, tedy zneužívání mírné. Nucení k dotykům, pokus o pohlavní styk, orální sex, pohlavní styk, anální sex a “jiné sexuální aktivity” (co přesně je jimi myšleno nevím), tedy zneužívání závažnější má výrazně menší zastoupení a podle mého názoru je spíše dílem nepedofilních pachatelů.

     Následkem zneužití násilných, vynucených, proti vůli dítěte bývá trauma a problémy v lásce a sexu ve vyšším věku. O souloži v předčasném věku jsme se bavili minulý týden. Nechá-li se dítě přesvědčit, ale ve skutečnosti se mu to nelíbí, je následkem buď opět trauma, nebo se naučí dávat svolení k sexu i v případech, kdy se mu partner či jeho aktivity nelíbí, k sexu bez lásky, následkem tedy bývá promiskuita. Sex bez vztahu také učí promiskuitě, přesvědčování pomocí peněz či darů zase prostituci. K sexu bez lásky pedofily podle mého nutí to, že otevřený vztah je lidem na očích a dnes je zdrojem problémů. Samotný sex se utajit dá, protože dítěti se buď líbí a nikomu nic neřekne, nebo se mu nelíbí a k mlčenlivosti je donuceno. Důvodem k nucení dítěte bývá jeho strach a odmítání (od sexu je v podstatě odrazováno a je strašeno “cizími zlými lidmi”, pedofila za takového často považuje). Vina tedy není jen na straně delikventů, nese ji i společnost svým postojem k pedofilii.

     Otázka kdy ublíží zneužití mírné je velmi složitá. Jak naznačoval Mlsoun, co se jednomu dítěti líbí, je jinému nepříjemné. Ale údajně si trvalé následky do života odnáší čtvrtina zneužitých souloží, análním a orálním sexem. Následky dlouhodobé pak necelá polovina z nich a čtvrtina zneužitých jinou kontaktní formou. Studie z níž čerpám se bohužel nezabývala tím, zda ke zneužití, které ublížilo, došlo nucením, zmanipulováním k souhlasu, sexem bez lásky nebo naopak vztahem, kdy dítě mělo dospělého rádo a jeho aktivity se mu líbily a proto souhlasilo. Vypracovaly ji Linka bezpečí a nadace Naše dítě formou ankety mezi dospělými lidmi a měla spíše ukázat negativní dopady na děti než případné pozitivní.

     Sexuální aktivity mezi dětmi jim mohou být prospěšné pro budoucí pohlavní život, nedojde-li k nějakým nevhodným aktivitám. I mírné zneužití dospělým však může být zdrojem problémů. Dítě ví, že si má dávat pozor na cizí lidi a být sexuálně zdrženlivé. Pedofila a jeho aktivity si dá do souvislostí a bojí se, dostaví se trauma. O sexu také není dostatečně informované, je tedy zmatené. Dále tu jsou aktivity, které se dítěti nelíbí, ale souhlasí, většinou patrně proto, že dospělého má rádo. Jinému dítěti při sexuálních hrátkách umí říci “Ne!”, dospělé je ale zvyklé poslouchat i v případech, že se mu něco nelíbí. Často tedy nijak neodporuje a dospělý tak nemusí poznat, že je mu to nepříjemné. Opět je tu tedy velká vina společnosti. Jistě, kdyby pedofil nezneužil, dítě by netrpělo, jeho vinu snižovat nelze.

     Ale co, když se dítě a pedofil mají rádi, jejich vztah je rovnocenný a dítě jej považuje spíše za “velké dítě” než za dospělého, takže mu umí říci co se mu nelíbí a on to respektuje? Co když “sex” opravdu spočívá jen v mazlení, líbání, obnažování a občasných dotecích, pro dítě je příjemný? Iniciativa je často na straně dítěte (například protože je zvědavé). Zkrátka, když vztah mezi pedofilem a dítětem kopíruje lásky a “sexuální” aktivity dětí samotných, dítěti to nemusí ubližovat. Může být stejně prospěšné jako jiné předsexuální aktivity v dětství.

     Trauma také způsobuje nepřiměřená reakce rodičů, okolí. Před holčičkou se někdo obnaží, jí se to zprvu líbilo, ale matka reaguje, jako by řekla, že ji někdo znásilnil. Dítě si pak říká, co jí asi mohlo hrozit, čemu všemu asi unikla. Jindy si dítě říká, proč musí mlčet, když mu dospělý nijak neubližuje, proč by jej za to měli zavřít, jestli to náhodou opravdu není něco, co by se dělat nemělo, jestli to opravdu není špatné. Dostaví se zmatek a trauma.

     Některé z názorů jsou opakováním toho, co zde již bylo řečeno jak z úst laiků, tak odborníků. Některé z názorů jsou zase subjektivními názory Rosti, o kterých se zde již diskutovalo. Marťas tedy k tomuto tématu nemá už nic nového.

     Mlsoun sice přímo k této anotaci také poznámky nemá, ale pár myšlenek k zamyšlení přece jenom doplňuje:

     "K čemu se vyjádřit? Všechno na toto téma, už bylo řečeno. Spíš bych se tedy zabýval otázkou, co vlastně zneužití je. Osobně se mě příliš nelíbí rozdělení na zneužití "mírné" a "závažné". Mezi nimi totiž není pevná hranice, na které bychom se mohli shodnout. V případech oněch "mírných zneužití totiž nemůžeme odhadnout jejich následky a tedy poznat to, zda ono zneužití bylo opravdu mírné.

     Již zde zazněl pojem morální zneužití. Jde o typ, který je v rovině morálního cítění onoho člověka, který pohladí dítě po hlavě, dělá mu to dobře, ale záleží na něm samotném jak to prožívá. Přizná si, že ho to vzrušilo nebo ne? Kde je vlastně hranice vzrušení? Není nikde definovaná. Je prostě pomyslná a záleží na tom, jak to kdo cítí. Navíc, jak bylo řečeno, nikdo nemůže nic poznat. Zda to může vytušit dítě, závisí na míře vzrušení toho člověka.

     Patřím spíše k lidem, kteří jsou zvyklí myslet exaktně, proto takovéto pojmy nemám příliš rád. Prostě mluvit o zneužití v případě, kdy o něm nikdo neví a je pouze v pocitové rovině jednoho člověka, který může být buď přecitlivělý a považovat to za vzrušení a tím i zneužití ve srovnání s jiným, méně citlivým člověkem, který bude vzrušen více, ale bude to považovat za normální stav, mě připadá iracionální. Bavíme se tady totiž pouze o morálním hledisku, protože tato situace dítěti ublížit nemůže a není prokazatelná.

     Přesto ale to, že je to považováno za zneužití přináší určité riziko. Jak známo, na světě je závist. Stačí, aby toho člověka někdo osočil. A co bude pak? Sexuologické vyšetření, kde případný pozitivní výsledek je vzat jako nepřímý důkaz.

     Copak není málo případů, kdy třeba žačka nařkla učitele ze zneužití, on byl málem odsouzen a po pár dnech se ona žačka přiznala, že si vše vymyslela. Důvodem byla třeba žárlivost, protože ona se do něj zamilovala, ale on už známost měl. Podobně může i některý rodič začít žárlit na vedoucího, který bude k dítěti příliš pozorný. Zpravidla půjde o rodiče, který své dítě moc rád nemá a tak nemůže pochopit že "cizí" člověk může mít jeho dítě rád (třeba i raději než onen rodič).

     Jde tedy o to, že nejenom pedofilie samotná ale i hranice zneužití je věc hodně pocitová. Hranice pedofilie asi důležitá není, protože jde stejně o škatulku, ale hranice zneužití by asi měla být stanovena striktně. Jinak je to podobné jako to, když zákon nějakou činnost zakáže ale současně nestanoví sankci za porušení tohoto zákazu."

     Souhlasím s Mlsounem, že problém "sexu jako hlazení", jak to nazvala MUDr. Fifková (tedy morální zneužití, jak to nazývá Mlsoun) dořešen nebyl. Prostě bylo konstatováno, že pokud jakékoli hlazení dítěte člověka sexuálně vzrušuje, je to sexuální zneužití dítěte, i když to není patrné a tedy ani dokazatelné. S tím se samozřejmě někteří lidi ztotožní jiní ne. Zatím nikdo (ani MUDr. Fifková) však nedoložil, že by toto hlazení bylo pro dítě škodlivé a zanechalo na něm následky.

     Je otázka, do jaké roviny toto tvrzení postavit. Naskýtá se i více otázek. Někteří lidé zastávají názor o škodlivosti onanie, přesto že dost sexuologů se na to dnes dívá obráceně, než před časem. I sama sexuologie se tedy vyvíjí. Zatím co před několika desítkami let považovala onanii za škodlivou, dnes se názory mění. Nemění se ale názory všech, záleží na třeba na náboženském a kulturním vyznání. Pak je otázka, zda nemůže časem dojít k tomu, že sexuologie přehodnotí i onu otázku "morálního" zneužívání dětí.

     Mlsoun má na onanii názor takovýto: "Věc je dána vývojem. Přece jenom dnešní generace po sexuální stránce vyspívá dříve. O sexuálním životě dnes například třináctiletí vědí stejně, jako např. před sto lety osmnáctiletí. Onanii bych tedy viděl jako pozitivní náhražku, která kompenzuje to, že nedochází k tak výraznému snižování hranice prvního sexuálního styku. Prostě náctiletí, kteří jsou dříve vyspělí vyspělí řekněme o X let, ale s plným sexuálním životem naštěstí nezačínají o celých X let dříve, ale řekněme o 1 až 2 roky a ten věkový rozdíl si vystačí s náhražkou, kterou jim je právě onanie."

      S Mlsounovým názorem se ztotožňuje i Marťas, kterému onanie také stačí a s plným sexuálním životem, včetně soulože, v dohledné době nepočítá. Patrně podvědomě cítí, že jeho sexuální vyspělost předbíhá ostatní aspekty jeho osobnosti a že by třeba v současné době jenom těžko v tak mladém věku zvládal případnou rodičovskou roli.

     Co k tomu ještě dodává Rosťa?

 

     "Jelikož i mírné zneužívání může ubližovat, je tomu třeba nějak bránit. Důležitá je tedy prevence, především osvěta. Je ale nutné vědět, že zneužíváním ze strany pedofilů se nikdy zcela zabránit nepodaří. Pedofil se například ovládá, ale má vztah s dítětem, které ze zvědavosti vyvíjí sexuální aktivity a on podlehne. Osvěta by tedy neměla říkat jen, že zneužívání je špatné, měla by rozlišovat mezi mírnými a závažnějšími zneužitími a pedofily, kteří se ovládnout nedokáží, vést k těm prvním. Sice i dnes naprosto převládají, ale pedofil slýchá že všechna zneužití ubližují a pak se mazlí s dítětem a vidí, že je mu to ve skutečnosti příjemné. To si pak ale myslí i třeba o souloži. Dále musí respektovat, co se dítěti nelíbí (a diskutovat s ním o tom, aby to věděl), respektovat, že sexuální puzení dítěte je nižší a tyto hry je často omrzí. Jsem si vědom, že informace takovéhoto charakteru, stejně jako například snížené tresty za mírná zneužití, mohou k těmto aktivitám vést i pedofily, kteří se dnes ovládají, ale podle mne je důležitější minimalizovat negativní dopady zneužívání, než zcela zabránit sexuálním aktivitám v dětském věku. Minule jsme si totiž řekli, že ve vhodné formě jsou dětem prospěšné a podle mého názoru nezáleží na tom, zda je partnerem jiné dítě nebo dospělý. Má teoretická, avšak bohužel patrně utopická úvaha je taková, že pokud by se těmto negativním dopadům podařilo zcela zabránit, “zneužívání” dětí by mohlo být legální.

      Existují návrhy na registraci pedofilů a povinná sexuologická vyšetření umožňující výchovnou a preventivní práci s devianty. Pokusil jsem se je upravit do přijatelnější podoby, ale i tak se setkaly s odmítnutím ostatními diskutujícími i čtenáři. Nebudu se k nim tedy vracet. Alternativní návrh se týká anonymních poraden, kde by ale měli pracovat nezaujatí odborníci, aby k nim pedofil měl důvěru. Ale i sami pedofilové, protože pedofil má největší důvěru k jinému pedofilovi.

     Důležitá je také ventilace sexuálních tužeb. O tom jsem již hovořil, takže krátce: má-li pedofil s dítětem nějaký vztah, uspokojuje jej mazlení. Jinak by měl mít možnost prohlížet si obrázky nahých dětí a v krajním případě například koupat dítě tak, aby mu to nijak neublížilo."

     Jak připravuji tento Diskusní stůl, pročítám si znovu i starší články. Tak mě napadá, co by asi na Rosťovu větu "… a pedofily, kteří se ovládnout nedokáží,…" řekla sexuoložka MUDr. Fifková, když v článku Co víme o pedofilech? říká: "Každý člověk, je-li duševně zdravý a není-li pod vlivem nějakých drog, dokáže své sexuální jednání ovládat, chce-li."

     Mlsoun už nemá k tomuto tématu žádný komentář, Marťas svoji diskusi na toto téma již také ukončil, takže spějeme k závěru. V něm ještě Rosťa dodává: "Pedofil dítě většinou opravdu miluje, nechce mu ublížit a snaží se mu maximálně porozumět, přizpůsobit se mu. I v případném sexu. Ve skutečnosti jde v naprosté většině případů nanejvýš o pár pomazlení s určitým stupněm obnažení a o ještě méně vzájemných zkoumavých doteků na oněch místech. Stejně jako to dítě občas krátce dělá s jiným dítětem, přičemž s ním to na ně žádné negativní dopady nemá, podobně jako ono “morální zneužití” pedofilem. Takže si myslím že ta nejmírnější zneužití skutečně ublížit nemusí. Jednu zajímavost: Znám dvě dívky. Jedna byla v šesti letech zneužita souloží, druhá opakovaně zneužívána orálně a vzájemnými doteky na genitáliích, obě nenásilně. Žádné problémy, ani v lásce či sexu u nich nepozoruji. Ale nechci se stále opakovat, prostě by se mohlo více přihlížet k subjektivním pocitům dítěte. Dále myslím, že “hra na doktora”, tedy partnerské předsexuální aktivity jsou stejnou ventilací snižující riziko předčasného zahájení plného pohlavního života včetně soulože jako masturbace. Do určitého věku by ale ještě nemělo jít o nic intenzivního. Hovořím tu jak o aktivitách mezi dětmi, tak o zneužívání, samozřejmě jedině mírném, “morálním”."

     O zneužívání toho bylo už řečeno opravdu dost. Rosťa sice polemizuje s tím, že je těžké se ovládat, ale asi si neuvědomuje, že i heterosexuálně orientovaný člověk se musí ovládat, že se nemůže vrhat na každou ženu, která se mu líbí a jsou i období, kdy i on musí v sexu abstinovat, nechce-li být například nevěrný. Navíc mohou existovat i kombinace sexuálních orientací (které částečně zmiňuje i MUDr. Fifková), při kterých člověku, který je má, nezbývá, než se ovládat, protože při jejich realizaci by ublížil (např. zmíněné sklony k sadismu či masochismu). Těmto lidem, nechtějí-li ublížit a dostat se do rozporu se zákonem nezbývá, než žít ve svých představách.

  • Autor: Fuček Miloslav
  • Datum publikace: 08.05.2002
  • Článek zařazen do: Diskuze
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 8033 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0036 sec. | Aktuálně máme v databázi 8131 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha