Konkurenční boj aneb "Bahnitá tůňka"

Co vše může způsobit bahnitá tůňka mezi dvěma obchodními domy? Je tam záměrně nebo náhodou?

     Dne 29.8., tedy na konci prázdnin, jsem si vyrazil se svou sestrou Jitkou a jejím přítelem Luďkem do Č. Budějovic. V tomto městě mají totiž svůj byt. Na tom samozřejmě není nic neobvyklého, ale až do té doby, kdy jsme jeli koupit něco dobrého k jídlu do obchodu (Sestřina lednička v tu chvíli zela prázdnotou.). Přijeli jsme před supermarket jménem Inter Spar. Kromě problému s vozíky, který zapříčinil jejich technický stav a stáří, se nic zvláštního nestalo. Poté se mě Jitka zeptala, jestli se nechci podívat naproti. Otočil jsem se tedy a na zmiňovaném místě stál obchod podobný Sparu. Bylo to Terno (Ne, nebojte se, žádné hazardní hry!). Zachtělo se mi podívat, jak to tam vypadá, to jsem ještě nevěděl, co mě čeká...
     Oba supermarkety byly v celku blízko u sebe, ovšem mezi nimi byl příkrý sráz a v jeho útrobách tekla nepříjemě vonící bahnitá tůňka. Její účel byl velmi nelibý, neboť fungovala jako stěna (Aby se náhodou nerozkřiklo, že ve Sparu mají levnější rohlíky...) .
     Já a můj budoucí švagr, jsme samozřejmě chtěli tuto tůňku přemoci. Luděk je dost vysoký, takže nic neponechal náhodě. Přišel na samý kraj a jedním mohutným krokem vyřešil své trápení. Chtěl jsem to udělat jako on. (Přeci bych se nenechal zahambit.) Moc mi to nevyšlo, protože moje noha sice skončila na druhém břehu, ale poté jsem uklouzl... Boty i nohy jsem měl celé od bahna, Jitka a Luděk se jen smáli. Víte, není moc dobrý pocit, vypadat jako zasloužilý pomocník vodníka. Jitce se to povedlo, sice s malou pomocí, ale přece.
     Když jsem si prohlédl Terno, čekala nás ještě cesta zpátky. Cestou k tůňce Luděk řekl : "No, možná, že ses měl rozběhnout." V té chvíli jsem si vzpomněl na skok daleký, který byl součástí TV v minulém školním roce. Můj výkon totiž nepatřil mezi ty nejhorší. Po Luďkově druhém úspěšném přeskoku jsem byl na řadě já... Dlouhý rozeběh a obratný skok mi pomohly ve zdolání bahňatky. Nemilým překvapením bylo ovšem řešení mé sestry, která našla můstek, tvořený mnoha kameny...
     To celé situaci dalo naprosto jinou váhu. Po navrácení do bytu mi nezbývalo nic jiného než sledovat mé tenisky točící se v pračce. Z toho plyne ponaučení: Nejprve se snažte hledat lehčí řešení, kterým neutrpí žádná strana. A hlavně se vyhýbejte bahnitým tůňkám!