Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Jitka je čtvrtek 05.12.2024



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Mladík zachránil ženě život

I dítě či mladiství může udělat hrdinský čin a zachránit někomu život. Jeden takový případ se stal loni v Kopřivnici.

     Šestnáctiletý Jakub Zolotěnko z Kopřivnice je docela obyčejný kluk. Se svou maminkou a dvěma sourozenci bydlí v paneláku v moravské Kopřivnici. Letos v červnu ukončil devátou třídu zvláštní školy v nedalekém Příboře. Sportuje, hraje dámu, poslouchá mládeží oblíbené hudební skupiny. Přesto se však od svých vrstevníků něčím odlišuje. Loni před vánoci zachránil včasným poskytnutím první pomoci život jedné ženě.

     “Loni, 5. prosince 2000, probíhal v Novém Jičíně školní turnaj v dámě. Protože dámu hraji dobře a rád, také jsem se zúčastnil,” vzpomíná Jakub, jak to vlastně všechno začalo.

     “Když jsem se vracel vlakem domů, přestupoval jsem v Příboře. Vyšel jsem ven z nádražní haly a na chodníku jsem uviděl ležet bezvládnou paní. Byla v bezvědomí. Kolem postávala skupinka lidí, nikdo však nepomohl. Ani chvíli jsem nezaváhal a pustil jsem se do poskytování první pomoci.” To, jak postupovat v takovýchto případech, si Kuba pamatoval ze školy z hodin zdravotní výchovy. Něco prý také pochytil z televize z filmů o záchranářích. “Uložil jsem paní do stabilizované polohy, bylo to náročné, stále se převracela nazpět. Také jí stále zapadával jazyk, což je velmi nebezpečné. Musel jsem jí ho vytáhnout a držet rukou. Jediné, na co jsem myslel, bylo, aby mi paní neumřela pod rukama, to jsem se opravdu bál,” říká Jakub a dodává, že jinak jednal s docela chladnou hlavou a beze strachu. Mezitím někdo z nádraží zavolal sanitku, která přijela během pár minut. Lékař, který přijel, potvrdil, že paní by mohla bez Jakubovy pomoci zemřít.

     O Jakubově činu se doslechli i jeho učitelé a byl veřejně pochválen před celou školou. Vlasta Geryková, ředitelka školy, považuje Jakubův čin za důkaz toho, že ani žáci zvláštní školy nejsou špatní a mohou něco záslužného dokázat. “Slyšela jsem mezi lidmi názory, že děti ze zvláštních škol jsou podřadné a většinou v dospělosti skončí za mřížemi. Není to pravda a jsem moc ráda, že Kuba mnohé svým činem přesvědčil o opaku. Jen nás všechny mrzí, že ona paní se dosud neozvala a Jakubovi ani nepoděkovala.” Líto je to samozřejmě i Kubovi. “Chtěl bych se alespoň dozvědět, komu jsem to vlastně pomohl. Jediné, co vím, je, že to byla paní tak kolem šedesáti let.”

     Jakub byl za svůj skutek oceněn

     O tom, co Kuba vykonal, se dozvěděla také společnost EPIC, která každoročně vyhledává dětské hrdiny z celé země a oceňuje jejich statečné činy. Jakub byl vybrán mezi desítkami jiných chlapců a děvčat a poštou obdržel pozvánku do Prahy na slavnostní předávání ocenění spojené s kulturním programem.

     “Když mi v červnu přišla pozvánka, byl jsem docela překvapen, vůbec jsem něco takového nečekal. Od oné události uplynulo půl roku, skoro jsem už na to zapomněl. A taky si nemyslím, že jsem dokázal něco zvláštního, udělal by to přece každý,” říká skromně Kuba, ale je na něm znát, že ho to velmi potěšilo.

     Slavnostní akce proběhla 25. a 26. června 2001 za doprovodného programu několika známých populárních zpěváků a skupin, nechybělo ani bohaté pohoštění. Jakub si domů odvezl medaili za statečnost, několik knížek, lego, batůžek a spoustu dalších upomínkových předmětů. A na co nejraději vzpomíná? “Políbila mne paní Klausová.”

     Kuba zůstal stále stejný

     Jakub žije se svou maminkou a dvěma sourozenci Lukášem(20) a Katkou (15). Paní Pavla Zolotěnková je invalidní důchodkyně, těžká astmatička. “Jsem ráda, že syn tak dobře ovládá první pomoc, při mém zdravotním stavu nevím, kdy ji budu potřebovat. Průběh mého onemocnění je nejhorší přes léto. Jakub ví, co dělat v případě záchvatu, kde jsou léky a ostatní potřebné věci,” říká jeho matka. “A na to, že můj syn pomohl zachránit lidský život, jsem hrdá a obdivuji, že se vůbec nebál. Naštěstí nezpychnul a zůstal stále stejně skromný.”

     Jakub ze od září začne učit lesníkem, už se na to těší, přírodu má moc rád. V dospělosti by chtěl odejít z města a žít na venkově, nejraději asi na Šumavě. Rád jezdí na kole, má rád psi a kočky. Baví ho práce na zahradě. Docela obyčejný šestnáctiletý kluk. Dokázal však něco, za co by se nemusel stydět ani žádný z nás dospělých.

     Autoři jsou redaktory http://www.moravainfo.cz

  • Autor: Flášar René, Ledvinková Petra
  • Datum publikace: 28.01.2002
  • Článek zařazen do: 1*
  • Počet komentářů ke článku: 2
  • Článek si přečetlo 6903 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0032 sec. | Aktuálně máme v databázi 8402 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha