Rubriky

Vyhledávání v článcích
Co hledáte ?



Provozuje:
icok


ikonka partnera
ikonka partnera
Dnes má svátek Rostislav je pondělí 19.04.2021



Novinky





Magazín eKamarád vás vítá
Přinášíme vám zpravodajství ze světa dětí a mládeže. Chcete se i vy podělit s ostatními o své zkušenosti či nějak pobavit naše dětské čtenáře? Není nic jednoduššího. Přidejte se do naší kamarádské rodiny a napište nám na email redakce8(Z)ekamarad.cz
(Místo (Z) napište @).

Bratislavská pidi mini kronička aneb Děti slunce v Blavě

Nahlédněme do kroniky Dětí Slunce, které patří do Duhy. Dnešní kronikové vyprávění je z jejich výpravy na Slovensko z 7. až 9. prosince.

      Sraz byl v pátek o půl páté a když přifrčel vlak, tak jsme hned obsadili zadní plošinku. Když se ve Starém Městě otevřely dveře vlaku, vyhrnulo se šest nadšenců menšího vzrůstu a s rozesmátými obličeji stejně jako jejich usměvavý vedoucí (další 2 prej onemocněli). Byli to Erik, Makina, Křeček, já Terka-Brouček, Terka (zbíj.) a samozřejmě Sabina s Nemem.

     Brzy zahučely brzdy rychlíku do Břeclavi – stihli jsme to!!! Cestou se z kupéčka ozývá smích. “Kdy už tam budem? ….. A co budem hrát?”….. “Jejda. Už jsme tady” ….. a rychle batohy ….. “Nestihneme tóóóó!” ………. “Kllíííídddeeekkk” zní Nemův hlas “Břeclavské nádraží je dlouhé”.

     V Břeclavi nás čekala večeře – Hami jako od mámy. Nemo objednal čaj, který byl po našem zásahu sladký jako cumel, nebo kyselejší než citrón  (v horším případě dostal příchuť kyselino-sladký – no fůúůj). Ale ovšem teplá tekutina přišla vhod.

     Koleje znovu zaskřípaly. Na nástupišti měli všichni času dost. Ale vlak už tam byl a tak jsme museli přidat do kroku ….. a už frčíme k hranicím. Po všeobecné kontrole a razítkování pasů někdo spal a jiné věci.

     Ale to už nás “Bratislava vítá” – stálo na dveřích nádraží. Přišel Žokej (Jockey, jak kdo chce), který byl chvíli nezvěstný. Ale pak se našel a zavedl nás zasněženými uličkami k činžáku. Cesta hodně klouzala – že jo Nemo (Nemo vytvořil rekord = 2x pád na zadek i s krabicí za 1/2 hodiny). No ale ve zdraví jsme to všichni přežili a tak úspěšně uvítal sklep – v něm vyhřátá klubovnička “Vlčej svorky”. Po rozložení karimatek a několika hodin “keců” následoval spánek – oblak rajského plynu.

 

     V sedm ráno už byli všichni vzhůru, ale až po osmé jsme se opravdu vyhrabali ze spacáků. Uvařili jsme snídani, trochu nakoupili, trochu uklidili a už tu byla návštěva.

     Přišli slovenští skautíci. Po “stolové seznamce” následovalo několik her. Měli jsme nakreslit prasátko, ve tmě tmoucí to ale nebylo prasátko, nýbrž rozsekané vepřové. Tělíčko tam, ocásek onde, uši 2m nad hlavou …… Pak přišel Nemo s hrou (nazvala jsem si ji pro sebe ŘEKNI JMÉNO NEBO TĚ PRAŠTÍM). Moc jsme se u ní bavili. Následovala polévka – mmňaáám – a kdo co měl, prostě oběd.

     Pak přišla električka pracně doběhnutá, která nás odvezla až na “bojiště”. Pak ještě po klouzavých schodech (pozor Nemo) směr HRAD. Tam nám Bratislavská kamarádka Lucia vyprávěla něco o historii města. No a to už Nemo vysvětlil BOJOVKU. Dostali jsme slepou mapu, papír s tajenkou a s úkoly (bylo jich pak celkem 15). A pak každé družstvo dostalo jeden život – syrové vajíčko. To jsme měli chránit, ale snažit se je rozbít ostatním družinám. Ne všichni ale zůstali s životem. O životy se pak přicházelo následujícím způsobem: “Nemóóóó, my ještě život máááméé – plesk – tak už teda NNÉÉÉÉ”. Naše ČESKOSLOVENSKÁ družstva pak běhala po městě a sháněla odpovědi na otázky. Nebylo to nic lehkého! Všichni se snažili a tak nakonec všichni dostali diplom za své pořadí ve hře. Následovalo bouřlivé AHÓÓÓÓÓÓJ SLOVÁCI.

     Potom se Makina rozklepala zimou, Nemo jí dal svoji péřovou bundu, ale jinak v pohodě. A tak nám palačinky od Nema a teplý čaj (3x navíc) opravdu přišly vhod. Vmáčkli jsme se do plné plechovky zvané tramvaj, ale ta nás po chvíli naštěstí vyplivla na správném místě. A PSSSsssst. A vešli jsme. A konečně teeppllóóóó (venku bylo “jenom” –6).

     Omrzliny ošetřeny, topení obsazeno, všichni vcelku. Teď už tu voní svíčková a rajská (podle chuti) s párkem a knedlíkem.

     Nabrali jsme tepla a hurá znovu do ulic, podívat se na vládní palác a na noční Bratislavu. A pak znovu - po znovu rozložení karimatek a několika hodinách “keců” následoval spánek, vyhrabali jsme se ze spacáků, uvařili snídani, uklidili a šli na nádraží.

  • Autor: Děti slunce z Duhy
  • Datum publikace: 18.12.2001
  • Článek zařazen do: Prima akce
  • Počet komentářů ke článku: 0 přidat komentář
  • Článek si přečetlo 2761 čtenářů

    Sdílet na Facebooku

© Stránka vygenerována za 0.0029 sec. | Aktuálně máme v databázi 8126 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz

Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha