Malý princ

V dnešním článku se vám představí jedno nové občanské sdružení dětí a mládeže. Jeho akce mohou být dobrým tipem pro dětské domovy.

     To bylo před rokem a půl. Vytáhli jsme kluky a holky ze Senožat, Brna a Smoliny na dvě neděle do Jeseníků a podařilo se nám udělat bezva partu. Luštili jsme deník posledního svědka Zlatého grálu. Starší vedoucí se pak sešli poslední den tábora a řekli si:" Uděláme si vlastní občanský sdružení. To je takovej spolek, kterej může dělat tábory a různý akce pro děti. O.K. Jdeme do toho....." Z klícky se na nás šklebil náš maskot Pižďuch, který skončil nakonec na balkoně u Ondry ( Pižďuch je - tedy byl - křeček) a úplně nakonec v děcáku v Brně. Když jsme ho tam dovezli, pani ředitelka se málem skácela pod stůl a když slyšela, že by se o něj měl starat Matěj, zbledla ještě víc. Prý už Matěj jednoho křečka svou péčí zahubil. Ale my jsme Matějovi důvěřovali. Staral se o něj opravdu pečlivě a pokaždé podával dobré zprávy. Až jednou..... Ale to jsem odbočil. Pižďuch se na nás souhlasně šklebil a tak jsme šli do toho. Markéta přišla na bezva název, ostatní oběhli pár úřadů, vyplnili hory papírů a formulářů a sdružení bylo na světě.

     Jak nás ale přijmou v domovech? A jak nás přijmou kamarádi? Založit sdružení není tak těžké, ale něco dělat pro druhé je daleko těžší. Zkusili jsme si to hned poprvé na Silvestra. Dodnes nemůžu pochopit, jak se nám podařilo přemístit kluky a holky ze Smoliny u Valašských Klobouků do Aše. První akce byl příšerně šílený podnik. Na jaře jsme upekli s Nadací Terezy Maxové super plán. Krycí název Skleník - náš název Človíček pomocníček. Vyslali jsem na všecky strany tajného agenta Pižďucha, aby všem rozhlásil, že se něco chystá. Tajná akce Človíček pomocníček na hradě Lukov. V květnu jsme oblehli hrad a přinutili pana kastelána Holíka, aby nám dal práci, jinak se prý odtamtud nehneme. Vzdal se a naše tlupa mohla být užitečná. Spali jsem pod šírou na hradě a s trampíky zpívali Mašinku. V Nadaci naši veleúspěšnou výpravu ocenili a na září nám slíbili odměnu dle zásluh každého rytíře.

     O prázdninách jsme vylezli do Beskyd. V týpí se dalo přežít až do chvíle, kdy se v noci strhlo peklo. Na přelomu července a srpna nás čekal poklad kapitána Ockhama v Přepeřích u Turnova. Nedaleko v campu se ubytovali nějací černí chlápci a snažili se nám poklad vyfouknout. Velcí otužilci se máčeli pořád v Jizeře a odvážní skákali z houpacího řetězu do ledové vody. Na pár dní přijeli i kluci z ČSOP (to jsou ochránci přirody ) a slaňovali jsme ve skalních městech. Jirka nás vzal dokonce i na supertajné indiánské pohřebiště. Leze se tam po břiše úzkými chodbami. Kdo má klaustrofobii asi se strachem počůrá.

     Na podzim jsme ještě byli na hradě Lukově podruhé. Kdo se vydal na Lukovské tažení a přiložil ruku k dílu, neušel své odměně. V říjnu nás čekal Kuks. Malé městečko u Dvora Králové, kde stojí nádherné sochy ctností a neřestí od světoznámého sochaře Brauna. Pan průvodce nás vzal i do krypty pod kostelem. Ve tmě jsme nedůstojně zakopávali o rakve a on se snažil rozchodit světlo. Když najednou někdo spadl do jedné otevřené rakve a políbil nechtěně hraběte Šporka (nebo kohosi....), vyhnal nás průvodce z krypty a radši se zaměřil na starobylou lékárnu.

     Tak jsme toho už zažili hodně. Jsme parta kluků a holek. Našim členem se může stát každý, kdo má rád Malého prince a chce s námi kamarádit. Jezdíme s kamarády ze Senožat, Dagmaru Brno a Smoliny u Klobouk. Někdy se stane, že zabouchnete dvířka u vlaku a všecko skončí. Pěkný zážitky se rozplynou, škaredý zůstanou trochu déle. Má to cenu pak někam jezdit? S Malým princem to jede dál. Každý je náš kámoš a to celý rok a prostě na pořád. Jednou se nesejdeme, ale pak zase třeba ano. Pokaždé si můžeme něco nabídnout a pokaždé nás čeká něco nového. Když se každý jako náš kamarád opravdu cítí, máme velikou radost. Vy pak odejdete časem z domova, ale přátelství by mělo trvat dál. Možná jsme velcí snílci. Ale tohle je fakt možný.....

     Víc se o nás dozvíte i na http://malyprinc.poskolak.cz/ . Tam je spousta skvělých fotek nás všech. Čas od času taky vypustíme časopísek Chacháčko. Jestli máš zájem se s námi dát dohromady, napiš nám na malyprinc@poskolak.cz a nebo napis na adresu: Malý princ, Na Kocince 5, 160 00 Praha 6 a nebo zavolej na telefon 0603 16 33 67. My se pak ozveme vašemu panu řediteli nebo strejdovi a nebo tetě a uvidíme co dál.