Vhodné a nevhodné www stránky pro děti

Občas narazím na diskusi, které stránky jsou pro děti vhodné a které nevhodné. Lze to rozebírat z více hledisek a proto se pokusím shrnout své dosavadní zkušenosti s touto problematikou.

      Dost často se diskutuje o tom, co je pro děti na Internetu vhodné a co ne, co je pro ně bezpečné a co ne. Některým lidem nevadí vůbec nic, bezpečnost zcela ignorují. Ostatní jsou zase posedlí a nejraději by děti vůbec nepustili na Internet, zkoumají každou fotografii dítěte, zda je nemá pohoršit a podobně.

     O bezpečnosti jsme už pár článků napsal, proto ji nechám nyní stranou a zaměřím se na tu vhodnost a nevhodnost. Kdysi v souvislosti s Virtuálním oddílem informatiky jsem krátce korespondoval přes email s jedním člověkem, který se mě tázal, jak zabezpečujeme v našem internetstudiu, aby děti nemohly na nevhodné stránky. Podle jeho názoru, tam jedině musí být filtr, protože jinak by u každého dítěte musel stát jeden dospělý člověk jako dozor. Jinak by on své dítě do internetstudia nepustil.

     Napadá mě, jestli je takové dítě vůbec vychováváno. Jeden dospělý u jednoho dítěte je totiž podle mě totální nesmysl. Počítače máme umístěny po obvodu místnosti, takže pokud si stoupnu doprostřed, tak se stačí občas otočit a mám přehled o celém internetstudiu. Pokud dítě, když se od něj vzdálím víc než na metr, bude hned otvírat nevhodné stránky a nebude mu vadit, že se na něj nedívám z metrové vzdálenosti, ale z dvoumetrové, tak je to spíš problém výchovy tohoto dítě.

     Ostatně, vezmu-li to ad absurdum, tak to dítě je zákazník. Bude-li dostatečně drzé, řekne mi, že on si zaplatil Internet a já ho nemám co omezovat. A věřím, že by se našli i rodiče, kteří by si přišli stěžovat, kdybych ho razantnějším způsobem z internetstudia "vyprovodil" pro to, že by si prostě prohlížel nevhodné stránky a odmítl by toho zanechat.

     Jak jsem se dozvěděl, od kamarádů, kteří v tomto oboru již léta pracují, tak s filtrováním stránek to není vůbec jednoduché. Ty nejhorší totiž stejně kategorii nebudou mít zadánu a navíc, když zablokuju erotiku jako kategorii, tak jsem byl upozorněn, že nepůjde jít ani na dětské servery, které se touto problematikou zabývají dětem přiměřeným způsobem (různá intimata a poradny s psychologem apod.).

     Navíc je třeba si uvědomit, že nejenom erotika je pro děti nevhodná, ale jsou další stránky o násilí, rasismu, výrobě drog či bomb apod. Takže vychytat nejde nikdy všechno. Musíme se smířit s tím, že děti se budou chovat podle toho, jak je vychováme a že je za nás nebude vychovávat žádný automat ani filtr. Prostě od toho tu jsou rodiče. A výchova nezahrnuje jenom to, že dám dítěti najíst, že ho obleču, ale to, že si na něj najdu čas a budu na něj výchovně působit, nejlépe vlastním příkladem a tím, že s ním budu dělat různé činnosti, které ho baví a jsou mu prospěšné.

     Dost se pak diskutuje i o tom, zda dávat na Internet fotografie dětí. Podíváte-li se na některé prezentace oddílů, tak normální lidé v nich vidí živou prezentaci zajímavé činnosti doplněnou fotografiemi. Do činnosti oddílu patří vše od letní činnosti (koupání) až po zimní činnost (koulování se či lyžování) a vše co je mezitím. Dítěti, které se na takové stránky oddílu podívá, určitě pohled na koupající se děti neublíží. A pokud někoho takovéto fotografie pohoršují či vzrušují, je to myslím jeho problém. S ním se musí srovnat on sám, protože na většinu lidí působí tyto fotky zcela normálně a pozitivně.

     Kdysi jsem se na podobné téma bavil s jedním kamarádem, který pracuje u policie a který je v tomto oboru také školen. Ten mi řekl jasně, že to, jestli je fotografie erotická či pornografická, se neposuzuje podle toho, jak moc je postava na ní oblečena, ale podle toho jakou činnost ta fotografie zachycuje. Pokud postava na fotografie neprovozuje některou ze sexuálních praktik, nemůže tedy jít o pornografickou fotografii. Naopak, pokud takovou aktivitu provozuje, jde o pornografickou fotografii, i kdyby taková postava byla oblečená.

     Nevhodnost či vhodnost je tedy v určitém slova smyslu relativní. Obecně se ze statistik ví, že cca 80% návštěv na Internetu jsou erotické stránky. Pokud se na ně dívají dospělí, nic proti. Některé tyto stránky dodržují určitou etiku, některé ne. Nejhorší jsou ty vlezlé, které vám otevírají další stránky. Nejpodlejší způsob asi je kopírování známých domén a čekání na překlep uživatele a ještě horší je, pokud někdo dá doméně klamavý název, aby na stránky nalákal děti. Tyto věci by měly být prioritně zákonem ošetřeny.

     Oceňuji to, že výměnné reklamní systémy nepřipouštějí erotické stránky jako své členy. Bohužel však se stále objevují nevhodné bannery s klamavou reklamou. Ale o tom jsem již kdysi psal v samostatném článku, tak se nebudu opakovat. I když nejsem přítel erotických stránek, dovedu ocenit, pokud jsou řádně označeny a uživatele na úvodní stránce upozorní, co ho čeká, aby měl možnost se vrátit.

     Reágoval jsme tímto článkem na diskusi v eKamarádovi z posledního období. Nebude-li někdo chápat, proč na toto téma píšu, nechť nahlédne do diskuse z období tak jednoho až dvou týdnů před tím, než tento článek vychází.