Co přinesla olomoucká CVVZ

Na tradiční Celostátní velkou výměnu zkušeností, která se konala letos v Olomouci jsme vás nedávno pozvali. Nyní vám přinášíme informace, co tato akce přinesla mnoha vedoucím, kteří se sem sjeli ze všech koutů republiky, ale i až ze Slovenska.

     Na Celostátní velkou výměnu zkušeností do Olomouce jsem tentokrát vyjížděl už v pátek ráno. Krátce před osmou hodinou jsem už vlakem vyjížděl z Prahy. Po několika hodinové cestě vlakem, z níž jsme část úspěšně prospal, jsme vystupoval v Zábřehu na Moravě, kde na mě čekal Renda. Autem jsme se vydali do Hydčiny, kde nyní bydlí.

     Hydčina se stala novým domovem i pro nadačního psa Bena. Ten se dostal do Nadace Kamarádi v Horažďovcích, kde několik let hlídal Loretu. V dobách rozsáhlých rekonstrukcí, kdy byla Loreta zazimovaná, trávil dva roky u mě doma v paneláku na sídlišti. Když si Renda opatřil domek na Hydčině, vzal si Bena tam. Protože nadace o něj již zájem nemá, Ben zůstane tam. Je to ukázka, jak složitá může být cesta psa, který do Horažďovic původně přišel z útuku a jehož předchozí osudy ani neznáme.

     V Hydčině jsem poobědval, nainstaloval Rendovi na počítač ICQ, popovídali jsme si, co je nového a na 16 hodinu mě odvezl zpět na nádraží do Zábřehu. Zde jsem nasedl na vlak, kterým jsem dojel do Olomouce. Jak jsme očekával, tímto vlakem jeli z Prahy i Galén, Honza, Blanka a Roman. Přidal jsem se tedy k nim. Galén s Blankou jeli od nádraží do školy Demlova, kde se CVVZ konala, autem. Nám vzalo auto aspoň zavazadla, takže jsme šli sice pěšky, ale poprázdnu.

     Na chvíli jsem se stavil i za Galénem, kterého jsem objevil v informačním centru, kde seděl většinu večera. Vzhledem k tomu, že nástěnky pro prezentace byly tentokrát buď na dřevěných deskách nebo na papírových kartonech, na což jsme nebyl vybaven, tak jsme ani nástěnku letos nedělal. Ostatně stejně jsem neměl moc času se na ni připravit, takže by to byla z velké části improvizace. Na vhodné místo jsme akorát položil letáčky o našich projektech na Internetu, kterých se zhruba polovina rozebrala.

     Přiblížila se půlnoc a vyrazili jsme ven na zahajovací rituál. Šli jsme do druhé základní školy Černovír, která je asi jeden a půl kilometru vzdálena. Šel tam dlouhý lampiónový průvod. Asi po půlhodině jsme byli na místě. Rituál byl zaměřen na světla. Lampióny se zhasly a každý si potmě prohlížel osvětlené cedule s úkoly, které byly rozmístěny po zahradě.

     V sobotu nás čekalo časné vstávání. Takže spánku bylo málo. Po snídani se proplácelo jízdné. Dopolední dílnu věnovanou grafice na počítači jsem nakonec nestihl. Sice se rozhodli, že jízdné budou proplácet celý den a ne jenom dopoledne, jak bylo původně plánováno, ale nechtělo se mi čekat znova frontu, když už jsem byl skoro u cíle. Navíc tato dílna byla v druhé škole, do které jsme si cestu nezapamatoval a k tomu mrazivé počasí mě nakonec od cesty do této dílny odradilo. Nechtěl jsme si zopakovat včerejší problémy s krční páteří.

     Sobotní dopoledne jsem tedy věnoval procházení školy, prohlídky expozicí a fotografování. Nafotil jsme zde 60 fotografií, z nichž se i většina povedla. Všechny povedené fotografie najdete během tohoto týdne ve Fotoalbu SKSK ČR a ICOK na adrese http://www.fotoalbum.ekamarad.cz. Díle jsem navazoval kontakty na lidi z různých konců republiky, z nichž většina přislíbila, že občas napíše do eKamaráda o své činnosti či činnosti v jejich okolí.

     V tomto semináři přišla opět řeč na Čestný Březový lístek a došlo zde opět k dalšímu posunu ve výkladu pravidel. Vypadá to, že přibývá zastánců toho, aby měl podpisovou hodnotu. Hovořilo se zde o tom, že většina udělovacích listin má velký přesah podpisové síly a Čestných Březových lístků není tolik, aby mohly nějakým výrazným způsobem ovlivnit udělení či neudělení BL.

     Snahy, aby Čestné Březové lístky s podpisovou sílou 6 udělené kdysi převážně Galénem postupně upadly v zapomenutí a od této praxe se postupně upustilo, polevily. Nyní se již říkalo, že každá pyramida si může v drobných detailech upravit, jak bude hru hrát. Tak to ostatně funguje. Někde jsou přísnější více, někde méně. Někde limitují jednotlivé stupně věkem, někde je dávají za zásluhy, bez ohledu na věk.

     V závěru tohoto semináře mě přišel navštívit Standa, který má velkou zásluhu na tom, že v Praze funguje naše internetstudio. Zúčastnil se závěru semináře, seznámil se s Honzou Křižkou, s Galénem a s dalšími. Po semináři s námi ještě chvíli poseděl v bufetu, kde jsem s ním začínal.

     Sobotní program se pomalu chýlil ke konci. Čekala nás večeře a pak už se blížil závěr. Po večeři se ještě jednalo o sdružení Březový lístek. Jeho činnost totiž od založení na loňském PONSu poněkud stagnovala. Hlavní problém byl v tom, že nezačali pracovat krajští guvernéři.

     Ve volných chvílích jsme se tu potkal i s Kšanďákem. Společně jsme si tu narazítkovali několik razítek, které zde obsluhovali členové jednoho místního skautského oddílu. Jeden z nich pak na závěrečném rituálu v tělocvičně dal každému účastníkovi na lístečku razítko CVVZ. Tyto lístečky zde kluci razítkovali.

     Závěrečný rituál a celý závěr CVVZ byl v tělocvičně. Tady proběhlo nejdříve stručné zhodnocení. Letos zde bylo 56 dílen, dále poměrně bohatý výběr seminářů, ale pouze dvě diskusní fóra. Semináře byly ve dvou základních kategoriích - legislativa a metodika. Fóra se týkaly hygienických předpisů a krajského uspořádaní. V rámci krajů se řešila příprava zákona o mládeži a vznik krajských rad. Jejich účelem by mělo být zprostředkovávání dotací, vzdělávání a pořádání větších akcí.

     Slovo dostal Pavel Hofrichter - Bobr, který informoval o CVVZ 2002, která bude 8 až 10. listopadu v Praze. Bude mít tři hlavní části: 1. dílny a semináře, které se budou týkat vedení oddílu, 2. extrémní sporty a 3. doprovodné programy. Vytipovány jsou dvě základní školy, kde by se CVVZ mohla konat. V úvahu připadá Barrandov a Chodov.

     Následovala volba pořadatele CVVZ na rok 2003. Nejdříve přednášelo kandidaturu Brno. Ti zvolili termín o týden později, proti tradičnímu termínu, protože zde bude víkend prodloužený o státní svátek. Druhou kandidaturu přednesly České Budějovice. Při hlasování poměrně výrazně vyhrálo Brno. České Budějovice budou zkoušet kandidovat znovu příští rok.

     Nechyběla ani poděkování ředitelce školy, která také nakonec k účastníkům CVVZ promluvila sama. Dík patří i školníkovi, který zvládal prodávat v bufetu a ještě opravovat drobné provozní závady. Poděkování bylo hodně. Po těch slovních přišly ocenění Březovými lístky. Těch se tu udělilo přibližně deset, většinou první a druhé stupně. Jeden y nich dostal i Roman Petrus z Kruhu sdružení dětí a mládeže. Mě potěšilo, že poslední udělený Březový lístek patřil mě. Dostal jsem zde šestý karmínový stupeň. Pak jsme si společně zazpívali Československou hymnu. Oficielní část skončila, kdo chtěl mohl sledovat koncert a zatancovat si.

     Co říci na závěr? Sešlo se zde 648 účastníků. V těchto dnech už probíhají přípravy CVVZ na příští rok, která bude v Praze. Během tohoto týdne by měla být zprovozněna stránka http://www.cvvz2002.borovice.cz. Na této stránce budou aktuální informace o přípravách.

     Posledním dnem CVVZ byla neděle, kdy se už nic nového nedělo. Balilo se a po snídani jsme vyráželi na cestu domů. Na nádraží jsme se dostali autem a společně jsme jeli do Prahy. V kupé s námi jeli i Kondor se svojí ženou a Béďa, kteří vystoupili v Pardubicích, kde přesedali. Z CVVZ zbývají už jenom vzpomínky a dojmy. Ty ale byly poměrně silné. Tato reportáž dokáže zachytit jenom nepatrný zlomek z nich.